Pondělní ráno nového semestru. Rozvrh mi přikazoval: 7.30 – první přednáška, 9.15 – první cvičení – ale z jiného předmětu. Podobný rozvrh znamená pro mimopražské nutnou nedělní cestu do metropole a následné „těšení se“ na pondělí.
Pondělní ráno nového semestru. Rozvrh mi přikazoval: 7.30 – první přednáška, 9.15 – první cvičení – ale z jiného předmětu. Podobný rozvrh znamená pro mimopražské nutnou nedělní cestu do metropole a následné „těšení se“ na pondělí.
Tak tedy i já, poté co jsem absolvoval výše zmíněné, jsem usedl k první lekci v novém semestru. V čase 7.40 se do auly přiřítí namísto docentky mladík, ne o mnoho starší než většina ranního osazenstva. Doktorand hbitě přetlumočí základní informace o kurzu, vlastně asi to, co by uvedla ona docentka, která prý dnes nemohla přijít, a rozpustí ranní sešlost.
Studenti tedy byli uspokojeni. Řeklo by se elegantně vyřešené suplování.
Ve čtvrt na deset je čas pro zmíněné cvičení. Usedám mezi svých cca třicet kolegů a při kávě a četbě tisku v napětí očekávám, kdo se asi objeví ve dveřích. A tak čekám 5, 10, 30 minut. Pořád nikdo, a proto se vzdávám a odcházím. Jsem první, kdo nevydržel a opustil učebnu. Nevím, zda můj odchod vyvolal nějaké diskuze, či odchod dalších a nakonec možná všech. Do té doby v učebně nepadlo ani slovo.
Při prvním dnu ve škole je ale spousta věcí k vyřizování, takže „opravdu děkuji“ za akademickou půlhodinku, vlastně devadesátiminutovku. Tento případ lze nazvat špatným řešením nepřítomnosti vyučujícího.
Za tři roky na VŠE už jsem zažil různé situace, které si kantor řeší po svém. A jaké to jsou? Tak buď prožiji 90 minut s avizovaným kantorem, nebo stejnou dobu s jeho zástupcem, při nepřítomnosti pošle vyučující omluvu e-mailem a nebo nechá vzkaz na dveřích učebny. Poslední možností je káva, četba, koukání do zdi a následná kapitulace doplněna intenzívním či ještě intenzivnějším spíláním kantorovi.
Zajímá mě tedy, existuje-li nějaké úřední doporučení pro řešení plánované absence učitele? Jiné, než zpětná omluva na další druhé či třetí hodině typu: „Promiňte, měl jsem důležitý program, který nebylo možné zrušit.“
Vedoucí mzdového a personálního oddělení VŠE Jana Laifrová se domnívá, že k tomuto tématu by bylo povolanější spíše vyjádření prorektora pro studijní záležitosti nebo mluvčího školy. A zároveň dodává, že pracovně-právní vztahy na VŠE uzavírají děkani jednotlivých fakult, resp. rektor. Ti si odpovídají za zaměstnávání pedagogů.
„Ve smlouvách zástup pedagogů řešen není a myslím, že tam ani nepatří. Mohlo by to být řešeno snad nějakým vnitřním předpisem fakulty,“ uvedla Laifrová.
Na katedře matematiky zvolili následující postup. Na začátku semestru při tvorbě rozvrhu je každý blok výuky opatřen jménem suplujícího, a to platí po celý semestr. Dobu pro suplování si vybírají učitelé dle svých časových možností. Jména jsou uvedena na rozvrhu umístěném na tabuli v sekretariátu katedry.
Suplování je tedy zřejmě věcí katedry a mnohdy v něm mají volnou ruku garanti kurzů či samotní vyučující. Nezbývá než tedy apelovat na to, aby si kantoři z pěti výše vypočtených variant vybrali vždy jen ty první čtyři.
