Nepovažuji se za člověka, kterému sluší titul ekonom

29. 10. 2009 | Jan Moravec | Rozhovory

Studentský list při příležitosti Fóra 2000 položil několik otázek
bývalému viceguvernérovi České národní banky Luďkovi Niedermayerovi,
jednomu z účastníků panelové diskuse o ekonomii.

Celý život se pohybujete v bankovních a finančních kruzích,
přestože jste studoval odbornou matematiku. Neuvažoval jste původně
o studiu na VŠE?
Upřímně řečeno, nikoliv. V osmdesátých letech, kdy jsem volil „kudy
dál“ po střední škole, byla mou jasnou preferencí teoretická matematika.
Ono v centrálně plánovaném komunisty řízeném Československu měla
ekonomie jistě jinou příchuť, než jak ji vidíme teď. A ani to, co jsem
se ve škole o ekonomii dozvěděl, mne nevedlo moc k představě, že budu
jednou dělat to, co jsem začátkem devadesátých let dělat začal.

Nelitoval jste někdy toho, že jste svůj život zasvětil právě
ekonomii a řešení ekonomických problémů? Nelákal vás jiný obor
lidského bádání?
V centrální bance jsem začal pracovat v oblasti finančních trhů, což je
nesmírně zajímavá oblast. A obrovským benefitem práce v této instituci
v devadesátých letech byla možnost účastnit se diskusí a svým způsobem
i designu reforem. To byla úžasná zkušenost, které si nesmírně vážím.
Ještě bych dodal, že nevím, zda bych se měl považovat za člověka,
kterému sluší titul ekonom. Zabývám se totiž spoustou věcí, počínaje
mým hlavním zaměřením dnes u Deloitte – tedy consultingem, přes psaní
pro noviny a časopisy. Kontakty se snažím držet i se svou minulou
profesí – světem centrálních bank.

Zúčastnil jste se ekonomické debaty na Fóru 2000, kde se
diskutuje i o světovém míru. Co si myslíte o tom, že Nobelovu cenu za
mír obdržel právě Barack Obama?
Jistě, že ta volba leckoho překvapila, ale asi bych k tomu nebyl tak
negativní jako naše média. Když se podívám do seznamu minulých laureátů
této ceny, jsou tam jistě jména, které mi konvenují mnohem méně. Je ale
pravda, že Obama dnes prezentuje spíše symbol změn než změny skutečné.
A nebude pro něj lehké očekávání naplnit. V každém případě mu budu
držet palce v mnoha věcech, které dělá.

Jaký je váš názor na současnou českou ekonomiku a pokud byste
na to měl v současnosti vliv, jak byste řešil situaci napjatého státního
rozpočtu?
Mám zato, že konkurenční pozice naší země krizí neutrpěla, ale pomalé
probírání světa z poklesu s vysokým přebytkem kapacit dle mého názoru
povede k mnohem nižšímu růstu než před krizí. Tato situace může trvat
řadu let (respektive k růstu kolem šesti procent se možná ani
nedostaneme). Myslím, že podniky, banky i lidé se s krizí vyrovnali
dobře. Horší je to se státním rozpočtem. Myslím, že je třeba provést
podstatné změny, které navedou státní finance na udržitelnou cestu. Tyto
změny by měly přijít na obou stranách rozpočtu – určité zvýšení
daní (zde bych se snažil skloubit potřeby ekonomiky s prioritami v oblasti
ekologie) a snížení výdajů. Za klíčové vidím snížení nákladů
státu, tedy hlavně omezení počtu osob státem placených, a efektivnější
vynakládání státních prostředků.

Na co se mají dle vás zaměřit studenti ekonomie, aby dosáhli
podobného úspěchu jako vy?
Nevím, zda bych se měl označovat za úspěšného. V každém případě
dnešní doba nabízí skvělé možnosti se věci učit, rozšiřovat si rozsah
znalostí a také se v poznávání neomezovat jen na naši malou zemi. Takže
kombinace zvídavosti, odvahy a štěstí může vašim studentům najít
zajímavou životní i pracovní náplň. Držím vám přitom palce.

Mohlo by tě zajímat:

• Míla Vach: VŠE byla snad sedmá škola, kam jsem se hlásil, nikde mě nechtěli
• Místo přednášky na olympiádu. "Umím dřít," říká Satková
• Šermíř Daniel Kašpar má nejradši kord, ale úspěchy slaví i ve fleretu a šavli