Neútočíme na Winstona, ale na koš

6. 6. 2003 | | Sport

Jeden z obyčejných víkendů uprostřed semestru. Nic neobvyklého se neděje. Sir Winston Churchill stojí, ostatně jako vždy, na svém vyhrazeném místě. Na sobě má černý kabát a na hlavě holuba. Lehce odtrhl oči od parkoviště před VŠE a zahleděl se před sebe. „Něco mi tady nehraje!“ zamumlal si. Nad jeho hlavou se pomalu začala stahovat mračna, popadl ho strach a nervozita.

Jeden z obyčejných víkendů uprostřed semestru. Nic neobvyklého se neděje. Sir Winston Churchill stojí, ostatně jako vždy, na svém vyhrazeném místě. Na sobě má černý kabát a na hlavě holuba. Lehce odtrhl oči od parkoviště před VŠE a zahleděl se před sebe. „Něco mi tady nehraje!“ zamumlal si. Nad jeho hlavou se pomalu začala stahovat mračna, popadl ho strach a nervozita. Před ním se totižpodezřele zvětšovala skupina studentů (na sobotu nezvyklé) a… a něco mají v rukách! „Co to? Neohlášená demonstrace?“ Ale náhle zasvítilo slunce a úsměv zazářil na jeho tváři. Dovtípil se, že to, co mají v rukách, nejsou žádné dlažební kostky, nýbrž basketbalové míče. To je přece pravidelný basketbalový turnaj pro zahraniční studenty VŠE organizovaný Contact Clubem! A měl pravdu.

V 11.25 bylo všechno připraveno a basketbalový turnaj pro zahraniční studenty mohl začít. Šest týmů bylo připraveno vložit do svého vítězného tažení vše (jsou to přecestudenti VŠE). Názvy družstev už samy o sobě vzbuzovaly respekt u ostatních: EU Dream Team, Fat Penguins nebo Red Socks.

Po chvilce důležitého strečinku a rozházení se byli sportovci konečně připraveni k zápasům. Ještě se kapitáni domluvili na přesných pravidlech a šlo se na to. Basketbalový míč se vznesl do povětří a každému se na chvíli promítl celý život (stříhaní pupeční šňůry, první láska, neudělaná bakule…), ale bylo pozdě na úvahy o životě, muselo se hrát!

Systém každý s každým přinesl poměrně hodně zápasů. „Basketilo“ se naplno, ale jasně, že o legraci nebyla nouze. Tak například, když se tým pingvínů oblékl do vlastnoručně udělaných dresů s vymyšlenými jmény na zádech. Tito studenti ze zámoří použili trochu fantazie, k tomu česko-anglický slovník a jména byla na světě! „Zedník“, „Tulák“ – ta dávala ještě smysl. Ale co jméno „Vzduch Míč“? To jenom Craig chtěl přeložit airball. Turnaj nakonec těsně vyhrálo družstvo s názvem SouthCoast Family, což byli zahraniční studenti z Jižního Města.

Nakonec si už jen každý načechral svoji studentskou kartu… No nediv se, proč asi? Přilehlá populární pizzerie (s neodolatelnou akcí 2+1) už čekala na tlupu vyčerpaných, ale pořád se usmívajících sportovců…

Tak končila jedna povedená akce. Ty nezapomeň co nejdříve kontaktovat Contact Club. Potřebujeme taky Tvou pomoc při organizovaní takovýchto akcí. Sportu zdar!

Mohlo by tě zajímat: