Nevzpomínám si, že by studenti byli ochotni vložit do kampaně takové částky
Rozhovory, Zprávy ze školyJiž před koncem voleb do „velkého“ senátu je jasné, že volební
účast byla vyšší než před třemi roky. Stejně tak i intenzivnější.
Tak hodnotí docent Jakub Fischer, který je předsedou Hlavní volební komise
Akademického senátu VŠE (AS VŠE), dosavadní průběh voleb, které
zaměstnávají v těchto dnech jeho život tak, že ani neměl pořádně čas
promluvit si s otcem, který se mezitím stal premiérem České republiky.
Jak jste spokojen s průběhem voleb? Obdrželi jste nějaké
stížnosti?
V době, kdy odpovídám (16. dubna, pozn. red.), za sebou máme volby pouze
na Fakultě financí a účetnictví (FFÚ) a Fakultě podnikohospodářské
(FPH), byly sečteny výsledky na Fakultě informatiky a statistiky (FIS), a
probíhá druhý den voleb na Fakultě mezinárodních vztahů. K volbám na
FFÚ stížnosti nepřišly, na FPH byly dvě dříve došlé stížnosti ze
strany stěžovatelů mezitím staženy a jednu další bude posuzovat Hlavní
volební komise (HVK). Před jejím projednáním nechci záležitost
medializovat, mohu ale říci, že všechny tři stížnosti se týkaly
provádění předvolební kampaně v den voleb. Na spokojenost s průběhem
voleb se mne zeptejte až po skončení voleb, nejsme ani v polovině. Jakkoli
se zdá, že se zatím vše zvládá, nerad bych něco zakřikl. Již v tuto
chvíli bych každopádně rád poděkoval předsedům i členům dílčích
komisí i členům hlavní volební komise za jejich nasazení. Volby
probíhají v semestru během výuky a vím, že všichni uvedení lidé mají
i jiné pracovní úkoly, než jsou volby, jejichž pořádání navíc není
jejich specializací.
Pozorujete rozdíly od voleb v roce 2006, například
agresivnější předvolební kampaň?
Nevím, jestli se dá kampaň označit za agresivnější. Určitě je
intenzivnější, sofistikovanější, někdy i dražší. Před třemi roky si
nevzpomínám, že by studenti byli ochotni vložit do kampaně za zvolení do
senátu třeba pětimístnou částku. Samozřejmě všechny použité způsoby
kampaně neznám a ani je nijak zvlášť nesleduji. Třeba se ještě něco
pozoruhodného objeví na dalších fakultách, uvidíme.
Myslíte si, že propagace voleb do AS je dostatečná? Jsou o ní
studenti dostatečně informováni?
Ano. Když jsem v úterý po Velikonocích procházel jednotlivé budovy
školy, měl jsem pocit, že se nejedná o výukové prostory, ale spíš
o jednu velkou předvolební plakátovací plochu. Kromě toho, že
k propagaci přispívají samotní kandidáti, byl například na FIS všem
studentům rozeslán e-mail o probíhajících volbách. Na druhou stranu nelze
přehlédnout, že řadu studentů akademická samospráva prostě nezajímá.
Řeší vlastní problémy, seminární práce, testy, zkoušky, a samospráva
je začne zajímat až ve chvíli, kdy třeba cítí nějaké příkoří a
zjišťují, kdo by jim mohl pomoci. To ale studentům nemám za zlé, je to
z jejich pohledu dost logický přístup.
Změnila se volební účast, nebo je míra účasti přibližně
stejná?
Na fakultách, na nichž volby již skončily, účast výrazně vzrostla,
v procentuálním vyjádření se již účast pohybuje v dvouciferných
číslech. Může to být způsobeno účinnější kampaní kandidátů, ale
i růstem jejich počtu. Každý kandidát pochopitelně propaguje nejen sebe,
ale i volby jako takové. Na čísla za celou VŠE je třeba počkat až do
skončení voleb na všech fakultách. V každém případě se však zvyšuje
mandát zvolených senátorů. Získá-li kandidát třeba 170 hlasů, jeho
postavení je trochu jiné, než když obdrží 20 hlasů od kamarádů či
náhodně příchozích.
Mohl byste se stručně vyjádřit k případu zpochybňování pro
vás „domácích“ voleb do AS FIS, kde jste také působil jako předseda
volební komise?
Nevím, jestli má ještě smysl se k této nešťastné kauze vyjadřovat.
Myslím, že po přečtení onoho článku (redaktor Economixu Martin Steiner
v něm tvrdil, že volby byly zmanipulované, pozn. red.) si názor může
vytvořit kdokoli s IQ nad osmdesát. Z faktického hlediska pouze přidám
tři poznámky. Zaprvé, kolegium děkana FIS i AS FIS jednoznačně toto
zpochybnění voleb odmítly. Zadruhé, není vůbec jisté, že časopis, kde
byl článek publikován, je nezávislým časopisem studentů ekonomie, za
který se vydává. Nebo je standardní, aby redaktor, který „objektivně“
píše o tzv. kauze Gažo a vystupuje jako nezávislý redaktor na jednání AS
VŠE, měl hlavní postavu této kauzy mezi svými přáteli na Facebooku?
A nakonec načasování vydání čísla časopisu na den, kdy AS VŠE
rozhodoval o složení hlavní volební komise, také asi nebude náhodné,
zejména v souvislosti s tím, že zástupci Národohospodářské fakulty
tímto článkem na jednání argumentovali ve snaze zabránit mému jmenování
předsedou HVK.
Ovlivnilo to nějak dění na fakultě?
To bude možné zhodnotit až s větším odstupem. Nicméně i přes uvedené
události se podařilo jednomyslně schválit kompromisní rozpočet fakulty,
změnu metodiky hodnocení fakultní publikační činnosti, na níž jsme
pracovali déle než rok a na jejímž základě se rozděluje 30 procent
fakultního rozpočtu, a konečně jsme jednomyslně schválili
i přísnější pravidla pro doktorské studium na FIS. Diskuse k těmto
bodům byla dlouhá, leckdy náročná a tvrdá, všichni jsme museli ze svých
představ slevit, ale diskuse byla vždy výlučně věcná a nemyslím, že by
projednávání významných materiálů bylo případem nějak ovlivněno.
Váš otec Jan Fischer byl jmenován premiérem. Mohl byste
naznačit, jaká byla reakce pana Fischera po návrhu na jeho
jmenování?
Bohužel nemohl, s tátou se vídáme spíš méně, oba jsme časově dost
zaneprázdněni. Jelikož se teď plně věnuji školním volbám, nestíhám
„velkou“ politiku sledovat. Mluvili jsme spolu krátce druhý den poté, co
zpráva o jeho možném jmenování vyšla v médiích, pochopil jsem
z rozhovoru s ním, že je připraven se této odpovědnosti ujmout.
Domnívám se, a v médiích tento pohled trochu zapadl, že jeho jmenování
je i velkým oceněním pracovníků Českého statistického úřadu (ČSÚ),
v jehož čele je táta již šest let.
Myslíte si, že úřednická vláda dokáže obstát v náročné
situaci spojené s hospodářskou recesí a českým
předsednictvím?
O tom nemám nejmenší důvod pochybovat. Pan Topolánek v nějakém
rozhovoru řekl, že Jan Fischer chodí na vládu tři roky. Skutečností je,
že s různými přestávkami se jednání vlády zúčastňoval již od
počátku 90. let. Její agendu tedy zná možná lépe než řada nyní
končících ministrů. Hovoří čtyřmi světovými jazyky, jako předseda
ČSÚ jezdí velmi často na různá jednání do evropských institucí,
orientuje se tedy i na tomto poli. Je ekonom, mimochodem absolvent VŠE, a
navíc dobře zná řadu velmi kvalitních lidí na ministerstvech
i v dalších úřadech. Nepochybně si tedy dokáže vybrat schopné lidi do
svého týmu. Důležité je, aby lidé v této „letní vládě“ pracovali
naplno, i za půl roku se dá řada věcí posunout výrazně kupředu, nebo
alespoň nastartovat, což platí i pro školství a pro terciární
vzdělávání zvlášť.
Nahrávání ...
