Nobelova cena za ekonomii
NázoryTradice „Cen na památku Alfreda Nobela“ se datuje k roku 1901, kdy byly uděleny první ceny především v rámci přírodních věd. Podle závěti Alfreda Nobela přibyly k fyzice, lékařství a chemii ještě ceny humanitního charakteru, jako jsou cena za literaturu a cena za příspěvek k bratrství národů, známá více jako Nobelova cena míru. Smyslem Nobelových cen je odměnit výjimečné objevy a díla náležící k roku, za který se cena udílí.
Tradice „Cen na památku Alfreda Nobela“ se datuje k roku 1901, kdy byly uděleny první ceny především v rámci přírodních věd. Podle závěti Alfreda Nobela přibyly k fyzice, lékařství a chemii ještě ceny humanitního charakteru, jako jsou cena za literaturu a cena za příspěvek k bratrství národů, známá více jako Nobelova cena míru. Smyslem Nobelových cen je odměnit výjimečné objevy a díla náležící k roku, za který se cena udílí. Přestože sám Nobel toto zdůraznil ve své jinak krátké závěti, je tento bod jedním z mála, který se pravidelně přehlíží – často je možné setkat se s udělením ceny za celoživotní dílo. Dodnes je Nobelova cena nejprestižnějším oceněním, jakého se může umělci, vědci či státníkovi dostat.
Alfred Nobel
Švédský vynálezce Alfred Nobel se narodil 21. října 1833 ve Stockholmu do rodiny zámožného podnikatele. Hned od útlého věku se dostalo Nobelovi na tehdejší dobu výjimečného vzdělání. Vedle rodné švédštiny ovládal ruštinu, němčinu, angličtinu a francouzštinu. Sám Nobel byl spojením výborného chemika, vynálezce a prozřetelného podnikatele. Jeho vynález dynamitu z něj udělal světově známou osobnost a skrze své podnikatelské schopnosti dokázal vybudovat továrny na dynamit ve 20 zemích světa. Přestože Nobel očekával, že jeho vynález zvýší bezpečnost v dolech, kde se do té doby používal rychle vznětlivý nitroglycerin. Ještě za svého života se ale bohužel dočkal zneužití dynamitu pro vojenské účely. Toto bylo pravděpodobně hlavním podmětem k založení Nobelovy ceny, zejména pak k udílení cen za přátelství mezi národy. Nobel umírá 10. prosince 1896. O pět let později, na den přesně, byla udělena první Nobelova cena.
Nobelova cena za ekonomii
Ekonomie v době života Alfreda Nobela nebyla ničím výjimečná a zapadala mezi ostatními společenskými vědami. Metoda ekonomie nebyla ani vzdáleně exaktně vědecká. Obrovský rozvoj matematicko-statistické ekonomie po třicátých letech 20. století ale zařazuje ekonomii v očích vědecké veřejnosti mezi částečně exaktní vědy.
V roce 1969 se příležitosti chopil tehdejší guvernér švédské centrální banky Per Asbrink, který se svým týmem navrhl Nobelově fondu a Švédské akademii věd zařazení ekonomie mezi odměňované vědy. I přes odpor v Akademii – argumentem byla neexaktnost ekonomie – její přijetí prosadil. Po formálním přijetí myšlenky a pravidel udělování cen za ekonomii švédskou vládou v lednu 1969 již nic nestálo v cestě udělení historicky první Nobelovy cenu za ekonomii za rok 1969.
Proč udílet ceny za ekonomii?
Prvním a nesporným argumentem ve prospěch udílení cen je jejich společenská prestiž. Je to jedna z každoročních událostí, kdy se celý svět včetně ekonomických laiků seznamuje s dílem oceněného ekonoma, což má obrovský popularizační efekt. Lze také předpokládat, že finanční odměna s cenou spojená (200 000 dolarů) může být pobídkou řadě ekonomů.