Na Fakultě mezinárodních vztahů přibyla v tomto akademickém roce nová vedlejší specializace s názvem Komerční komunikace. Minulý semestr vyvolala u studentů spíše opatrný zájem, ale již lednový zápis na letní semestr ukázal, že do budoucna nebude mít o uchazeče nouzi. Zajímáte se také? Požádali jsme garanta specializace Ing. Milana Postlera, Ph.D., aby nám specializaci přiblížil.
Na Fakultě mezinárodních vztahů přibyla v tomto akademickém roce nová vedlejší specializace s názvem Komerční komunikace. Minulý semestr vyvolala u studentů spíše opatrný zájem, ale již lednový zápis na letní semestr ukázal, že do budoucna nebude mít o uchazeče nouzi. Zajímáte se také? Požádali jsme garanta specializace Ing. Milana Postlera, Ph.D., aby nám specializaci přiblížil.
Jak se zrodila specializace Komerční komunikace?
Již v roce 1995 jsme začali s výukou předmětu Reklama, a to ve spolupráci s odborníky z praxe – zástupci reklamních a mediálních agentur a marketingových oddělení významných firem. Předmět tedy vyučují pouze tito odborníci, kteří se ve výuce střídají.
Před třemi lety jsme dále otevřeli předmět nesoucí název Public relations. Probíhá formou mimosemestrálního kurzu vždy v únoru před zahájením letního semestru. Začíná teoretickou částí, pak studenti prezentují studii, kterou zpracovali na základě teoretických poznatků. Zajímavé na tom je, že v průběhu dalšího měsíce absolvují studenti praxi v jedné z agentur public relations.
Život pokročil dál a my jsme na základě těchto dvou předmětů dostávali z praxe signály od různých odborníků, že by to chtělo vybudovat nějaký koncept. Tak vznikla myšlenka neřešit tuto problematiku jenom ve zmíněných předmětech, ale formou studia nějakého oboru nebo specializace. Po zralé úvaze jsme dospěli k názoru, že by to měla být specializace na inženýrském stupni studia, a to specializace volitelná. Definitivní akreditace proběhla v únoru roku 2002 a v září začala vlastní výuka. Teď už za sebou máme první semestr.
Přibližte nám formu studia a podmínky přijetí…
Specializace se skládá ze čtyř povinných a pěti volitelných předmětů. Jsou to dvoukreditové předměty, které mají formu přednášek, cvičení a seminářů, některé jsou zakončené zkouškou, některé zápočtem.
Podmínkou pro přijetí je znalost angličtiny. Vycházíme z toho, že úředním jazykem marketingu a potažmo komerční komunikace je právě anglický jazyk. Pro studenta to znamená, že musí mít bakalářskou nebo soubornou zkoušku. Pokud by zájem projevil student, který studuje jiný jazyk než angličtinu, má možnost splnit podmínku na základě vstupního testu na úrovni přijímacího testu do inženýrského stupně studia. Pokud jde o odborné znalosti, nemáme žádné speciální požadavky a to z důvodu, že se na této škole studuje v poměrně značném rozsahu povinný předmět Marketing, koneckonců i Management. Někteří studenti projdou například i psychologií. My už přijímáme jen na základě pořadí.
Specializace je dostupná studentům všech fakult?
Ano. Nechtěli jsme tvořit nějaké bariéry. Vycházeli jsme z toho, že student.se může doprofilovávat. A skutečně jsme tu měli šikovné studenty z financí, informatiky a tak dále.
Od tohoto semestru je o specializaci opravdu velký zájem. Ocitnout se mezi prvními pětadvaceti, což je kapacita specializace, znamenalo pro studenty nocovat před školou…
Tento problém tu skutečně je a já se to pokusím vysvětlit. Na jednu stranu mě těší, že studenti mají zájem. Ten byl teď ještě výrazně vyšší, než v prvním semestru. Domnívám se, že tu největší roli sehrála především zpětná vazba od studentů, kteří specializaci absolvovali.
Ale nocování mě samozřejmě netěší. Návrhů, jak se přihlašovat, bylo více. Faktem je, že ani jeden není dost spravedlivý. Z tohoto důvodu bych nebyl až tak kritický vůči pořadí. Kdo má zájem, tak si tu frontu asi holt musí vystát. Od toho je ta specializace volitelná. Studenti byli ale velmi ukáznění a vše si zorganizovali v podstatě sami.
Máme však rozličné návrhy jak tuto situaci řešit. Jeden z nich je připravit vstupní test. O takové změně nemohu samozřejmě rozhodovat já sám, musí to udělat vedoucí katedry. Ale co se mého názoru týče, jsem proti vstupnímu testu.
Také by se dalo omezit vstup prospěchem. Na první pohled to vypadá hezky, ale mám ohlasy z praxe, že není nikde psáno, že student s vynikajícím prospěchem je výborný v práci.
A nakonec je ještě jedna varianta. Uvažovali jsme o losování studentů.
Někteří studenti navrhují motivační dopis…
Ty by museli posuzovat lidé z katedry a to je velmi subjektivní. Budete mít šedesát motivačních dopisů, něco sice můžete jasně vyřadit, ale posoudit ty zbylé je velmi obtížné, nepovažoval bych to za šťastné.
Varianta, která by podle mého názoru připadala v úvahu, je losování. Ale rád si nechám poradit, jestli je někde něco osvědčeného, opravdu…
Neuvažuje se o rozšíření kapacity?
Musíte si uvědomit jednu věc. Je to velmi exkluzivní záležitost, kapacita je velmi omezená a to právě proto, že celá řada předmětů stojí na týmové práci. Ze zkušeností víme, že je špatné, jakmile mají takové týmy více než šest lidí. Rozšiřování tedy nepřipadá v úvahu.
Navíc nemůžeme použít jinou než blokovou výuku. Vystřídá se nám tam 54 špičkových odborníků z praxe, a paralelní výuka možná není. Udělat pro studenty přednášku není problém, ale odučit k tomu čtyři cvičení po 25 lidech, to je nemožné.
