Po ping pongu musím dohánět manko

26. 11. 2009 | | Rozhovory, Sport

Netradičních sportů přibývá jak hub po dešti, ale co když se spojí
více tradičních sportů do jedné soutěže? Takový je i racketlon, který
se zalíbil Jiřímu Kotábovi, studentovi doktorského programu na Fakultě
podnikohospodářské.

Racketlon se v Česku zatím moc nepěstuje. Co to je tedy za
sport?
Racketlon je sport, kde s jedním soupeřem odehraješ postupně stolní tenis,
badminton, squash a tenis. Vždy se hraje do 21 bodů. Jeden míček znamená
jeden bod. Vyhrává ten, kdo má po čtyřech disciplínách větší součet
bodů. Vyplatí se tak bojovat o každý míček, protože i když tě soupeř
porazí ve stolním tenise, ty můžeš zvrátit celý zápas úspěchem
v jiném sportu.

Jak ses k racketlonu dostal ty?
Já jsem se k němu dostal, jak už to tak bývá, celkem náhodou. Že něco
takového existuje, mi vyprávěl kamarád. Protože kromě stolního tenisu
hraji jako amatér docela dobře ostatní tři sporty, rozhodl jsem se, že se
zúčastním.

Jakou úrovní se vyznačuje tvoje konkurence?
V České republice není příliš velká konkurence. Dá se ale říct, že
špičku představují hráči, kteří pěstují jeden z uvedených sportů na
vrcholové úrovni, v druhém se reprezentují třeba v regionální soutěži
a zbývající dva sporty hrají tak, že příliš chyb neudělají. Druhou
skupinu tvoří hráči s jednou disciplínou na solidní úrovni, přičemž
ostatní sporty trénují. Nemají výraznější slabiny. Poslední skupina
jsou lidé (kam patřím i já), co si to jdou zkusit, hrají uvedené sporty
jen amatérsky a obvykle mívají jeden sport slabší.

A kde je tvoje největší slabina?
Já mám jednoznačně slabinu ve stolním tenise, protože je to sport, který
jsem nikdy moc nehrál a netrénoval. Navíc se v racketlonu hraje vždy jako
první, takže kromě toho, že obvykle drtivě prohraji, to má vliv i na
psychiku. V ostatních sportech se potom snažím manko dohnat.

Co už máš za sebou a kam by ses chtěl v racketlonu
dostat?
Absolvoval jsem tři turnaje a jsem na 75. místě v republikovém
žebříčku, ale nesnažím se někde nahánět body. Spíš si snažím
každý turnaj užít.

Co tě tedy na racketlonu nejvíc baví?
Baví mě na něm to, že můžu spojit svoje dovednosti z více sportů.
Zajímavé na něm je také to, že hráč poměrně rychle střídá rakety a
zvyknout si na přechod ze squashe na tenis skutečně není nic
jednoduchého.

Myslíš, že má racketlon v Česku perspektivu?
Co se týče hráčské základny, určitě perspektivu má, protože my Češi
jsme známí tím, že jsme takoví „všeumělové“. Druhá otázka jde na
sportovní zařízení. Racketlon vyžaduje, abyste měli kurty na tenis,
badminton i squash (stolní tenis už umístíte kamkoliv). Takových
sportovních center ale u nás tolik není.

Jak moc finančně je tento sport náročný?
Co se týče turnajů, které se konají zhruba osmkrát do roka, startovné
bývá obvykle pět set korun. Cena zahrnuje pronájem sportoviště, míčky ke
hře, někdy občerstvení a minimálně tři odehrané zápasy. Myslím si, že
to je rozumná cena. Na druhou stranu potřebujete kvalitní vybavení –
sálovou obuv, rakety na všechny sporty. A zde záleží na kvalitě a
částce, kterou chcete investovat.

Mohlo by tě zajímat: