Původním cílem nebylo zbohatnout, ale uživit se. „Chtěl jsem smazat dluhy, začít bydlet sám a stát se nezávislým na rodičích,“ vzpomíná na počátky svých podnikatelských aktivit 23letý student VŠE Miroslav Křížek. Existenční problémy však záhy pominuly a z několika kolegů se stalo více než dvě stě spolupracovníků.
Původním cílem nebylo zbohatnout, ale uživit se. „Chtěl jsem smazat dluhy, začít bydlet sám a stát se nezávislým na rodičích,“ vzpomíná na počátky svých podnikatelských aktivit 23letý student VŠE Miroslav Křížek. Existenční problémy však záhy pominuly a z několika kolegů se stalo více než dvě stě spolupracovníků. Za jeho mladou tváří postupně odhaluji vyzrálou osobnost protřelého podnikatele, který si se mnou přívětivě povídá, zatímco si hoví v koženém křesle ve vlastní střídmě zařízené kanceláři na Václavském náměstí.
Jaké jsou tvé priority?
Nejdříve podnikání, pak škola. Ani jedno nechci pustit. Pro firmu mi pracují kvalitní lidé, ve škole musím sám.
Dá se to zvládnout?
Dá, ale předměty, které mi pro praxi nic nepřinášejí, jen prolézám. Poctivě se věnuju pouze těm obchodně zaměřeným či marketingu. Rád do diskuse přidávám zkušenosti z praxe. Času je málo, ale moc dobře si uvědomuji, co chci a to je to nejdůležitější. Když to opravdu víte, nic vás nezastaví.
Přiměla by tě kvalitnější výuka k pravidelnému studiu, nebo školu obecně považuješ za nedůležitou?
Velmi kvalitní školu bych rozhodně upřednostnil před podnikáním. Tak jako chodím na pár kvalitních předmětů, tak bych s nadšením chodil na všechny. Na VŠE jich je bohužel jen limitovaný počet a to mě štve. Při podnikání jsem ze školy uplatnil tak 10 procent látky, vše ostatní jsem se doučoval sám a za chodu firmy.
Co bys poradil studentům z pozice zaměstnavatele?
Nezapomínejte na to, že zaměstnavatel si nejvíce cení vaší praxe. Vzít uchazeče do pracovního poměru znamená pro firmu na určitou dobu spíše přítěž, starosti a zvýšené náklady. Praxe se na člověku vždycky pozná, často se nemusím ani dívat do životopisu a je mi jasné, o koho jde… Škola je velmi důležitá, ale je nutné, dívat se na obě strany: škola – praxe.
Měl bys nápad, jak výuku na naší školu pozvednout?
Zavedl bych školné a zaplatil kvalitní odborníky, kteří si při současných vysokoškolských platech vydělávají jinde. Jedině ti jsou schopni látku vyložit tak, aby si ji student zapamatoval dlouhodobě a pohotově ji mohl využívat v praxi. Mnohonásobně bych rozšířil možnost volitelných předmětů. Proč by studenti nemohli studovat předměty, které je skutečně zajímají? Ať si každý pro sebe vytvoří co nejpřínosnější portfolio. Někteří kantoři by také museli pryč.
Pryč? Co se ti na nich nelíbí? Jak by měli vyučovat?
Vyučující by neměli být přehnaně přísní, ale chápaví a hlavně odborníci. Ve prospěch prakticky zaměřených předmětů bych omezil předměty zaměřené na memorování nesmyslných pouček. Studenti by pak vlastní rozum nenechávali někde daleko za sebou.Více případových studií a podobných praktických metod.
Jaké byly počátky tvého podnikání?
Začal jsem v prváku, v devadesátém osmém roce. Tehdy jsem zjistil, jak se podnikat nemá. O rok později jsem si uvědomil své reálné možnosti a začal na nich stavět profesionální firmu s mottem „Když něco děláš kvalitně, klienti i dobří zaměstnanci k tobě přijdou sami“. Odstartoval jsem tak vlnu individuální výuky v Praze a v současné době poskytuji jazykové služby ve 37 jazycích.
A plány do budoucna?
Poslední rok se firmě slušně daří, dosáhl jsem, řekněme, uspokojivého obratu. Otvírám další kancelář, tým managerů se snažím podstatně rozšířit. Mám mnoho podnikatelských nápadů a stále propočítávám nové investiční příležitosti.
Kdybys měl teď milion navíc?
Asi bych v ten pravý čas nakoupil opce na ropu.
Investuješ svůj čas i do něčeho jiného než do firmy a školy?
Experimentuju s fotografiemi. Rád fotím černobíle, moc rád fotím lidi, když o tom neví. Nejžhavějším mým koníčkem jsou však auta a rozumím jim ze všeho nejvíc. Až si to zasloužím, pořídím si sporťáček Corvette z roku 1979. Žlutý. Nebo červený …?
Máš pocit, že jsi o něco bohatší než student–student?
Snad leda o pár zkušeností. Vím, že nemá smysl sedět na neobohacujících přednáškách. Má-li student pocit, že ho studium na VŠE dostatečně nenaplňuje, měl by se realizovat zároveň i jinde. Třeba začít podnikat. První rok, možná dva mohou být neveselé, ale kreativní myšlenka má vždycky budoucnost. Úspěšná realizace dobrého nápadu je minimálně stejně přínosná jako pět let na třípísmenkové škole.
Hodně úspěchu všem, krizek@jipka.cz
