Hokejová horečka. Nehrajeme o nic menšího než o pohár primátora.
Očekávání nejsou malá, náš tým prostě musí zvítězit…
Zapálit se jako pravověrný fanoušek není těžké. Lehce se nechávám
strhávat nadšeným skandováním studentů VŠE, které se rozléhá Tipsport
arénou. Mám chuť tleskat, pískat i řvát, abych dokázala, že i já
umím hokejový tým ekonomky povzbudit. Sice nemám bílé barvy (pokud
nepočítám svůj černobílý kabát), ani nejsem pomalovaná, ani nemávám
transparentem s nápisem „Valach je náš kůň“, zapálení mám ale na
rozdávání.
Hokejová
bitva začíná. Naši borci v bílých dresech čelí červené barvě
soupeře – Univerzity Karlovy (UK). Po prvních sekundách dostávám dojem,
že to bude dobrý zápas plný nečekaných obratů. Ve třetí minutě jsem
ale prudce zklamaná rychlým gólem v oslabení. To nám to hezky začíná.
Přesto věřím. Věřím, že se štěstí obrátí i na naši stranu. Co
štěstí! Naši musí střílet. A dávat pozor na rychlé breaky. Jak
pozoruji, právě při nich jsou soupeři nejnebezpečnější. První třetina
končí stavem 2:0 pro UK.
Zkoumám náladu mezi hokejisty. Není to beznadějné. Zápas je teprve na
začátku. Prý to chce více štěstíčka. Jenže tomu se musí většinou
chodit naproti. A jak jinak než dostatečným počtem střel na soupeřovu
branku. Ptám se, v čem má „Karlovka“ navrch. Prý v ničem, zápas je
to vyrovnaný. Tak nevím, když VŠE prohrává o dvě branky. Hokej je ale
rychlá hra. Vše se může v mžiku obrátit. Naděje umírá poslední.
I já doufám. Doufám i poté, co zkraje druhé třetiny střílí UK
třetí gól. Vždyť naši nehrají špatně – solidně kombinují,
najíždí do útočného pásma, jen to zakončení se nemůže dobrat gólu.
Brankář „ukáčka“ je zbytečně moc pozorný. Mohl by polevit. Ale šance
jsou. Jedna taková dokonce končí hromadnou bitkou, po které se trestná
lavice naplňuje k prasknutí. Díky tomu hraje VŠE přesilovou hru, ale
nedaří se. Ostatně, UK si v přesilovkách počíná mnohem obratněji.
A že se jich během druhé třetiny nasbíralo. Hra je kouskovaná. Co chvíli
píská rozhodčí tu faul „ukáčku“, tu ekonomce.
Chci, aby se víc hrálo a méně faulovalo. A GÓL! Je to tam. Krásnou
akci provedli hokejisté VŠE, jen se síť zavlnila. Pavučinka vymetena. Tak
to vidíte, že to jde. Ani brankář UK není neprůstřelný. Naděje
rozšiřuje žíly jako alkohol a burcuje k fandění. Čtvrtý gól do naší
branky před koncem třetiny opět chladí rozvášnění. Prohráváme 1:4,
máme ještě na to otočit?
Poslední třetina definitivně potvrzuje převahu UK. Nejenže se
dostávají do více šancí, naši nejsou schopni zavěsit ani ve vyložené
tutovce. Výsledkem je další puk za zády gólmana VŠE. Zápas končí 1:5.
Pohár primátora a další hmotné statky pro vítěze putují na Karlovu
univerzitu. Není umění radovat se z úspěchu… VŠE má do příště
o to větší motivaci. Tak na to se těším. Ale v jednom „ukáčko“
přeci jen dostalo na frak. Fanoušci z ekonomky hokejový stánek
jednoznačně ovládli.
