Novým děkanem Fakulty informatiky a statistiky se stal Luboš Marek. Proč
mají informatici malý zájem o studium v zahraničí a co si myslí
o celoškolsky povinných předmětech, se dočtete v rozhovoru, který
Studentskému listu poskytl.
Co vás vedlo k tomu, abyste kandidoval na děkana Fakulty
informatiky a statistiky (FIS)?
Mám představu o tom, kam by měla fakulta směřovat, a tu bych chtěl
realizovat. A to je jistě snadnější z pozice děkana než z pozice
vedoucího katedry. Hlavním cílem asi bylo vytvořit nějakou optimální
strategii, která musí být taková, aby přežila funkční období jednoho
děkana. To znamená, ať už tady bude za čtyři, osm nebo deset let kdokoli,
měl by vědět, jakým směrem se bude fakulta ubírat.
Do svého programu jste zařadil i zkvalitňování výuky. Co si
pod tím můžeme představit?
Mám na mysli především změnu přístupu ze strany pedagogů. Dneska to ne
vždy funguje tak, že by cvičení plynule navazovalo na přednášky, což
bych chtěl napravit. Druhá věc je dostupnost studijních materiálů. Málo
využíváme internet, kam je možné spoustu věcí vložit.
Budete podporovat výjezd studentů do zahraničí? Na Erasmus se
jich letos opět přihlásilo velmi málo.
Jsme na tom ze všech pražských fakult VŠE nejhůře, ale ten důvod je
jednoduchý. Studuje se tu statistika a informatika, případně ekonometrie,
tedy předměty, které nejsou přímo ekonomické. Málokdo od nás si tedy
najde obor, který by mohl v zahraničí studovat. Já bych chtěl situaci
zlepšit. Jedna z možností je podporovat program free-mover, v rámci
kterého si studenti sami najdou jak vhodnou školu, tak obor. Anebo můžeme
jako fakulta pomoci tím, že najdeme partnerské školy se studijním
programem, který více odpovídá tomu, co se učí tady.
Jak se díváte na samostatnost fakult? Měly by mít podle vás
jednotná pravidla nebo podporujete jejich autonomii?
Tato škola je v poněkud zvláštním postavení, co se týče fakult. Má je
provázané, jak výukou, tak prostorami, a proto vždycky budeme sdílet
stejné studenty. Na druhou stranu nevidím důvod, aby to nebylo tak, že
fakulty získají jistou míru samostatnosti, ale budou spolupracovat. Mně
spíše vadí, že se z nejrůznějších důvodů uzavírají do sebe.
Fakulty mají společné studenty především díky celoškolsky
povinným předmětům. Jaký máte názor na to, že posluchači musí projít
základy mnoha různých oborů?
Myslím si, že pokud tato škola nebude mít společný základ, dostane se na
úroveň provinčních univerzit nebo fakult. Dnes se ekonomie studuje na
spoustě státních i soukromých škol a podle mne kredit našich studentů
nebo absolventů spočívá právě v tom, že mají dostatečný společný
základ. Mohu vám říct příklad. Absolventi naší fakulty se dneska velmi
dobře uplatňují na trhu. A to ne proto, že by uměli lépe matematiku než
například absolventi Matfyzu, ale protože mají znalosti z financí,
účetnictví a ekonomie. Myslím si, že když tu povinný základ nebude,
škola na to doplatí.
Jak hodnotíte současný trend, který je založený na zvyšování
počtu studentů?
Je tu samozřejmě velký tlak z Evropské unie. Jestliže máme mít
v populaci šedesát procent absolventů vysokých škol, pak je to nutně
útok na kvalitu.
Během prvních třech let na vysoké škole se studenti naučí
spíše obecný základ a do oboru příliš neproniknou. Jakou hodnotu má tedy
podle vás titul bakalář?
To, že studenti do některých předmětů během bakalářského studiu jenom
nakouknou a pak je neumí do hloubky, když odchází, je přece jasné. Já se
vás zeptám jinak. Máte řidičák? A uměla jste jezdit hned potom, co jste
ho dostala? My také učíme na bakalářském studiu jen některým základům.
Vysokoškolské studium ale není jenom o předávání vědomostí, student se
také naučí základy vědecké práce, naučí se přemýšlet a formulovat
problémy a bude je schopný obhájit, což je často důležitější než ty
znalosti. Pocit, že bakalářské studium vzniklo tak, že se to pětileté
rozseklo na dvě části, ale mám. Nepřispělo to ke kvalitě. Ta se bude
posouvat dál do magisterského a doktorského studia.
Jak by měl několikastupňový systém studia tedy
vypadat?
Myslím si, že musí dojít k rozdělení bakalářského a magisterského
studia daleko výrazněji, než je tomu teď. Dokážu si představit, že tady
bude fungovat profesní bakalář s tím, že se počítá, že po třech
letech skončí. Tam ta úroveň nemusí být tak velká. Jestliže ale student
dá najevo, že chce dál pokračovat, tak by na něj měly být kladeny mnohem
větší nároky než na profesního bakaláře.
