Výběru vedlejší specializace jsem věnoval náležitou pozornost. Rozhodl jsem se pro Komerční komunikaci, kde byla kapacita pouhých 25 míst. První den zápisu byl stanoven na 6. ledna. Podle mých zjištění byla specializace v minulém semestru zaplněna ještě týž den dopoledne. Dalo se tedy očekávat, že tento semestr proběhne zápis za mnohem většího zájmu studentů.
Výběru vedlejší specializace jsem věnoval náležitou pozornost. Rozhodl jsem se pro Komerční komunikaci, kde byla kapacita pouhých 25 míst. První den zápisu byl stanoven na 6. ledna. Podle mých zjištění byla specializace v minulém semestru zaplněna ještě týž den dopoledne. Dalo se tedy očekávat, že tento semestr proběhne zápis za mnohem většího zájmu studentů. Sekretářka katedry obchodního podnikání mě navíc ještě před vánočními svátky šokovala informací, že objednala bezpečnostní službu, která by při zápisech zabránila případným konfliktům.
Když jsem pak v sobotu 4. ledna kolem poledne telefonoval na vrátnici, od kolika hodin bude otevřená škola, bylo mi sděleno, že jsem od rána už asi padesátý volající. Zvážil jsem všechna pro a proti a nakonec se rozhodl, že raději strávím noc v autě před školou, než abych čekal další semestr či byl nucen vybrat si jinou specializaci. Kamarád Michal byl stejného názoru, takže jsme aspoň byli dva.
V neděli 5. ledna se venkovní teplota pohybovala okolo –5 Celsiových stupňů, přičemž v noci měla klesnout až na –15 stupňů. Sraz jsme měli v deset hodin večer na parkovišti před školou. Michal zůstal a já se ještě vracel domů pro potřebné věci. Od jedenácti jsme už čekali v autě. Zima nám nebyla, v autě se dalo zatopit, bundy nás zahřály a termosky s čajem byly k nezaplacení. Asi v jednu hodinu přišli další dva otužilci. Láďa s Honzou rádi přijali nabídku čekat s námi v autě. Podmínkou katedry bylo, že studenti budou do specializace zapisováni postupně podle pořadí, v jakém se dostaví. Proto jsme se začali zapisovat na seznam, který jsme ráno předali sekretářce katedry.
Jména postupně přibývala, od tří už jsme stáli před vchodem do budovy a ve čtvrt na šest byla celá kapacita kompletně zaplněna. Tou dobou se před vchodem tísnilo jen 26 zájemců o Komerční komunikaci, přestože v týž den probíhal zápis i do jiných vedlejších specializací. Neustále jsme přemýšleli, jaká bude reakce dalších příchozích. Po otevření budovy jsme zaplnili prostor před katedrou a netrpělivě očekávali půl devátou, kdy měla přijít sekretářka. Další a další studenti se mezitím připisovali na seznam, nakonec nás na něm bylo více než šedesát. Zájemců však bylo mnohem víc. Samotný zápis proběhl vcelku klidně, paní sekretářka postupně volala studenty podle seznamu. Dr. Milan Postler nás pak seznámil se základními podmínkami vstupu do specializace.
Možná jsme přišli příliš brzy, rozhodně jsem toho však nelitoval. Byl jsem nakonec rád, protože jsem byl úspěšně přijat.
