iList.cz » Rektorka představila nové vedení školy

Rektorka představila nové vedení školy

10. 2. 2003 | Lenka Zralá |

Do svého druhého funkčního období vstupuje rektorka se čtyřčlenným týmem prorektorů. V prvních třech měsících chtějí pracovat na strategii vývoje školy. Studenti by se měli daleko více než dříve zapojovat do vědeckovýzkumné činnosti. Nový prorektor pro studium chce posílit nepřímé formy výuky a omezit administrativní zátěž studentů i vyučujících.

Od února pracuje vedení školy v obměněném složení. V týmu zůstávají prorektoři Bronislava Hořejší a Jiří Patočka. Na post pedagogického prorektora nastoupil po Daně Zadražilové Petr Musílek. Oblast informačního systému převezme po bývalém prorektorovi Jiřím Ivánkovi Igor Čermák. „Při jmenování prorektorů jsem vycházela ze zkušeností z minulého období a chtěla jsem se opřít zejména o kolegy, se kterými se nám podařilo v minulém období posunout vývoj dopředu,“ uvedla rektorka Jaroslava Durčáková. Nebyl jmenován pátý prorektor, protože v oblasti finanční politiky se osvědčil stálý poradní orgán pro přípravu rozpočtu s předsedou prof. Bohumilem Králem. Otázky vztahů s praxí přešly plně do kompetence rektorky, stejně jako rozvoj školy. Rektorka vyjádřila naději, že zúžený tým bude pružnější a více funkční. Zároveň zdůraznila, že každý prorektor má vymezenou odpovědnost a také příslušné kompetence.

Rektorka zdůraznila, že strategickou koncepci bude tým teprve vytvářet a představí ji na zasedání vědecké rady 29. dubna. „Budeme vycházet z mého volebního programu a z evaluační zprávy,“ naznačila a vyjádřila přání, aby spolu s prorektory měli možnost pracovat první tři měsíce v klidu a aby nebyli zahlcováni nepodstatnými záležitostmi.

Více praxe a výzkumu pro všechny

Jako prorektor pro vědeckovýzkumnou činnost bude i nadále působit doc. Jiří Patočka. Představil svou vizi, jak zaangažovat studenty do vědeckých výzkumů. Oceňuje snahu rektorky zapojit VŠE do západoevropského vzdělávacího prostoru, kde je běžná koncepce „learning by doing“. Chtěl by proto rozšířit množství praktických úkolů na úkor neproduktivního memorování znalostí. Tento způsob výuky by podle prorektora Patočky mělo na popud Evropské unie z velké části financovat ministerstvo školství, které k tomuto účelu v současnosti nejen vymezuje finanční prostředky, ale také připravuje potřebnou vyhlášku. Docent Patočka by chtěl v návaznosti na tyto procedury v rámci interní grantové agentury vypisovat možnosti založení vědeckých projektů pro jednotlivce a zejména menší skupiny studentů. Tím chce umožnit studentům pracovat na tématech, která je bezprostředně zajímají. Vyjádřil však obavu, že by odezva ze strany studentů nemusela být velká. Proto chce velmi úzce spolupracovat s prorektorem pro pedagogiku, aby motivaci studentů zvýšil například obdržením kreditů apod. Nicméně přesná koncepce zatím neexistuje. Rektorka doplnila, že škola se již delší dobu ubírá směrem od „učení pro učení“ k „učení pro praxi“, ale že je samozřejmé, že ne vše jde změnit mávnutím kouzelného proutku. Oba se shodli, že je třeba také motivovat pedagogy k tomu, aby tuto činnost aktivně podporovali. To bude především v kompetenci děkanů jednotlivých fakult, kteří by měli mít patřičné finanční nástroje, a dále v rukou vedoucích kateder vybavených odpovídajícími nástroji přímého řízení.

Studenti jsou obrovským rezervoárem

Na svém postu zůstává také prorektorka pro zahraniční styky a public relations doc. Bronislava Hořejší, která zdůraznila snahu zapojit studenty do vytváření marketingové strategie školy: „My totiž víme, že studenti jsou obrovským rezervoárem. Chceme je proto zapojit do úkolů, které jsou praktické a studenti tak budou mít pocit, že dělají něco smysluplného.“ Proto již oslovila vedoucí katedry marketingu a vyučující předmětu public relations, aby se studenty některé strategie probrali. V příštím roce by to měly být zejména takové akce jako je CEMS graduace, oslava padesáti let školy nebo vypracování marketingové strategie nového školního nakladatelství Economia. Dále upozornila na smutnou bilanci studentů, zejména doktorského studia, v podávání přihlášek na zahraniční stáže. „Pro tento kalendářní rok se mi přihlásil pouze jediný adept, který chtěl v rámci doktorského studia vycestovat,“ postěžovala si prorektorka.

Nový kreditní systém a méně předmětů

Novým prorektorem pro studium a pedagogickou činnost byl jmenován doc. Petr Musílek. Prorektor je pro omezení masové přímé výuky ve prospěch seminářů a cvičení a především nepřímých forem výuky. Je však podle něj třeba rozpracovat způsob započítávání nepřímé výuky. To by měl umožnit přechod na nový kreditový systém, který již nebude založen na rovnosti počtu kreditů a hodin přímého vyučování a umožní lépe postihnout náročnost jednotlivých předmětů. Systém má být navíc kompatibilní s Evropským systémem transferu kreditů (ECTS). Revizi kreditového systému předpokládá i volební program rektorky.

V budoucnu by také mělo dojít ke snížení počtu předmětů. „Počet kurzů je nadměrný,“ říká nový prorektor. „Chceme vytvořit mechanizmus, který podnítí fakulty k formování rozsáhlejších kurzů.“ Za studijní programy jsou totiž zodpovědní děkani jednotlivých fakult. Podle rektorky se se zásadními změnami v oblasti celoškolského základu nepočítá, ovšem měl by být vytvořen mechanizmus jeho revize. To se v minulém období nepodařilo (viz článek Komise odvolána – změny (předmětů) v nedohlednu). Další snahou doc. Musílka bude výrazné zjednodušení studijní administrativy jak na straně studentů, tak akademických pracovníků.

Zlepšení stále na dohled

Funkcí prorektora pro informační systém byl pověřen RNDr. Igor Čermák, který bude i nadále působit jako ředitel Výpočetního centra. Komplexní informační strategii plánuje představit v rámci strategického plánu, podobně jako ostatní prorektoři. Již nyní je jasné, že budoucí vývoj informačního systému závisí do velké míry na výsledku projednávání návrhu dvou projektů rozvojových a transformačních programů ministerstva školství. Jedná se o ekonomický a o studijní informační systém; oba by se měly stát jádrem pro celoškolský integrovaný informační systém.

Prorektor Čermák uvedl, že škola budovala jednotlivé části integrovaného informačního systému již od počátku devadesátých let a že chce nadále pokračovat v jejich provázaném vývoji. Dále dodal: „Některé části systému jsou již dnes propojené a musíme v tom pokračovat, včetně vytvoření tzv. manažerské nadstavby, která umožní manažerům na všech úrovních řízení včasný přístup k potřebným a kvalitním informacím.“

Na dotaz ohledně věčných front na počítače dr. Čermák odpověděl, že na konci roku se podařilo realizovat nákup zařízení pro bezdrátové připojení, které umožní připojení do školní sítě studentům s vlastními notebooky. Nyní probíhá testování a reálný termín spuštění je v září tohoto roku. „Situaci to může zlepšit, ale pro studenty bude podstatnější otevření studijního centra na Jarově začátkem příštího semestru,“ říká Čermák a končí slovy: „Byl bych rád, kdyby krátce po zahájení semestru začaly fungovat také počítače ve třetím patře, nyní čekáme na dořešení bezpečnostního systému.“