iList.cz » Cena olympijské medailistky záleží na velikosti poptávky

Cena olympijské medailistky záleží na velikosti poptávky

24. 1. 2006 | Michal Šenk |

Věděli jste loni na jaře, kdo je Lenka Šmídová? Poznali jste ji na chodbě Staré budovy na Žižkově? Dnes ji zná snad každý: absolventka VŠE, na nějaký čas nejlepší jachtařka světa, majitelka stříbrné medaile z olympijských her z Atén, Žena roku, atraktivní reklamní objekt a jednou nohou Američanka. Teď se se svou bývalou spolužačkou můžete blíže seznámit. Ale pozor: o soukromí ani muk. A kdybyste ji náhodou někde potkali – nemusí to být zrovna na „ekonomce“ – zeptejte se jí, jak to bylo se ztrátou její olympijské medaile! Na to jsem totiž v rozhovoru zapomněl.

Na olympiádu se sestrou nebo s Američankou?

Když jsme se prvně kontaktovali elektronickou poštou, na měsíc opouštěla domov. Když mi posílala fotky k rozhovoru, byla už zase jednou nohou pryč z Česka. Je-li její diář naplněn k prasknutí, pak musí být v Praze. Pokud je diář poloprázdný, trénuje nebo závodí. Střídavě žije v Neratovicích, Praze a na mořích po celém světě. Ještě jedno místo na světě je jí zvlášť blízké – kvůli tréninku, ale i kvůli jachtařskému příteli.

„Florida je pro mě zajímavá hlavně v zimních měsících, kdy je v Čechách plískanice. Na Floridě je teplo a ideální podmínky na jachting. Je to multikulturní a mnohonárodnostní stát obklopený mořem, kde se mi líbí – zvlášť s ohledem na moji profesi,“ říká česká jachtařka.

Ke konci letošního roku ale přesune svůj život na druhou stranu Atlantiku. „Plánujeme dva tréninkové kempy v Portugalsku, jeden v listopadu a jeden v prosinci. S kolegyní jsme dostaly skvělou příležitost přidat se k jedněm z nejlepších mužských týmů z Portugalska, Španělska a z Holandska a zúčastnit se těchto dvou soustředění. Třída „470“ je olympijskou disciplínou jak pro ženy, tak pro muže,“ vysvětluje.

V pekingské „olympijské kampani“, jak sama jachtařka svou sportovní přípravu nazývá, si lze všimnout několika novinek. Už ne stříbrná aténská Evropa, ale třída 470. V této disciplíně bude Lenka usilovat o další úspěch. To proto, že pro následující olympiádu byla třída Evropa nahrazena třídou Laser radial. „Olympijské disciplíny se mění velmi zřídka. V současnosti jich je jedenáct – jednoposádková (ženy, muži, open), dvouposádková (ženy, muži, open), kýlová (ženy, muži), dvouplovák open, windsurfing (ženy a muži). Jednotlivé discipliny mohou být reprezentovány různými lodními třídami (různými typy lodí), takže si dovedete představit, že jednotlivé lodní třídy vyvíjí silný tlak, aby mohly právě ony být olympijskou třídou. Tak byla například moje třída Evropa nahrazena třídou Laser Radial. Nemyslím, že to bylo šťastné rozhodnutí, ale lobby třídy Laser Radial bylo jednoduše silnější,“ konstatuje Lenka. Donutilo ji to přeškolit se na jinou loď. Třída Laser nepřicházela v úvahu, především kvůli nárokům na tělesné parametry závodnic, které jsou jiné než ty, jimiž Lenka disponuje. Nakonec začala jezdit třídu 470.

A navíc nebude na lodi sama – 470 je totiž dvoumístná. A tak dalším nemalým problémem bylo najít k sobě vhodnou partnerku – kosatnici (ta, která ovládá plachtu zvanou „kosatku“). „Po mém rozhodnutí pokusit se probojovat na další olympijské hry na dvouposádkové lodi jsem narazila na problém. V Čechách prakticky neexistuje zkušená kosatnice, která by měla minimálně 175 cm do výšky a 68 kilogramů – parametry, které jsou nutné k vyvážení a dobré rychlosti lodi. Se sestrou jako mojí kosatnicí jsem trénovala zhruba měsíc na počátku tohoto roku. Má skoro ideální fyzické parametry, ale prakticky nulové zkušenosti jako kosatnice. Zkušenosti jsou problémem i v mém případě, nehledě na to, že jsem podstatně lehčí,“ vysvětluje Lenka. Do závodů a především do toho nejdůležitějšího olympijského za tři roky by se tak nakonec měla posadit vedle Američanky Elizabeth Kratzigové. „Trénovat se ale chystám s oběma – se sestrou Pavlou i s Elizabeth.“ Zbývá ještě sladit občanství Lenky a Elizabeth a vyvěsit na stěžeň, nebo vymalovat na trup lodi tu správnou vlajku.

Trenér hlavně na závody

V čem je Lenka lepší než soupeřky? Trénuje víc než jiní? „Trénuji na jiném typu lodě než dřív. Přešla jsem z jednoposádkové na dvouposádkovou loď, takže i veškerý trénink se změnil. Nemyslím, že trénujeme více než jiní. Snažíme se hlavně o kvalitu tréninku,“ míní jachtařka.
V souvislosti s Lenčiným cestovatelským životem se nabízí otázka, je-li vždy lehké přemluvit se a jet za dobrými jachtařskými podmínkami, třeba jen se svým úzkým týmem, bez všech blízkých. „To rozhodně není o přemlouvání sebe sama. Jachting mě baví i ve formě tréninku. Každý den, kdy vyplovám na vodu, mám před sebou nějaký cíl, chci se v něčem zlepšit, nebo chci něco otestovat.“ Taky jsem dost dobře nevěděl, k čemu všemu je jachtařce dobrý trenér. „Trenér není k tréninku vždy nutný. Ideální je mít jednoho až dva tréninkové partnery (další dvě lodě) a alespoň jednoho trenéra, který jízdu nahrává na videokameru a později pomáhá s rozborem. Velmi důležitý je trenér při závodech, kdy nám poskytuje veškerý servis ve formě náhradních plachet, oblečení, jídla, pití, měření větru a proudů a podobně. V posledním roce a půl spolupracuji převážně s Davidem Křížkem, který je ve svém oboru jeden z nejlepších.“

Žena roku a tříměsíční královna

Především úspěch z aténské olympiády udělal z neznámé dívky slavnou tvář. Lenka má však na kontě i jiný významný zápis, první místo na žebříčku Světové jachtařské federace. Tedy něco jako být oficiálně nejlepší na světě. „Ano, to byl podle mého soudu obrovský úspěch, ale na druhou stranu jsem na trůnu neposeděla moc dlouho. Kralovala jsem zhruba tři měsíce,“ přiznává Lenka.

Sláva jí loni přinesla i nominaci Lidových novin do ankety Žena roku. „O tom se dozvídám od vás vůbec poprvé… jak jsem skončila?“

Olympiáda na Lipně

Když padne řeč na případné pořádání olympijských her v Praze, z reakce je patrné, že s ní Lenka téměř jistě počítá. „Na hry v Praze se moc těším, i když tak trošku tuším, že to bude pro Česko obrovská finanční investice. V budoucnu se ale možná vrátí. V jachtingu nevidím velký problém, pravděpodobně se ale bude muset využít více než jednoho jezera. Polovina olympijských tříd se pojede například na Lipně a druhá polovina na Nových Mlýnech. Celý závod bude naplánován na více dní než bylo například na předešlých olympiádách, protože u nás jednoduše nefouká tolik jako v místech s pravidelnou mořskou brízou a bude se muset na vítr třeba i pár dní čekat.“

Po tom, co jsme zabrousili do sportovně funkcionářských vod, bylo by hříchem nezeptat se naší nejlepší jachtařky, kde vidí rezervy českého jachtingu. „Myslím, že jachting je v ČR na podobné úrovni jako například v Rakousku nebo Švýcarsku. Přece jenom jsme vnitrozemský stát, chtělo by to přístup k moři. Jinak, jachting je relativně drahý sport, co se týče materiálu a nákladů na trénink a závody, a tak se nemůžu zlobit na rodiče začínajících jachtařů za to, že neinvestují peníze do kvalitních trenérů, kteří by jejich děti naučili rychle a bez zlozvyků technice i taktice jízdy na lodi,“ jmenuje problémy Lenka.

Náklady na celou vlastní sezónu odhaduje Lenka na dva miliony korun. Ty letošní chtěla z části pokrýt prodejem své „evropské“ lodi s poetickým názvem „Flying Bobina“ (z tradiční rodinné přezdívky), kterou už nebude potřebovat.. V aukci o ni však zájem nebyl, takže nejspíš půjde do muzea.

Zatím koukám jen do Pekingu

V dřívějších rozhovorech se svěřila, že by po olympiádě ráda zkusila některý závod z „big boats“, což jsou prestižní jachtařské cesty přes oceán. Bohatě sponzorované, bohatě placené a pro ženu daleko náročnější než pro mužskou část posádky. Zatím ale vzhlíží jen k olympiádě v roce 2008. „Peking je strašně daleko a v současnosti veškerou mojí snahu věnuji olympijské kampani na 470.“

Sportovní plány jsou tedy jasné. Co ale ty osobní? „Osobní plány jsou natolik osobní, že se o nich nebudu šířit ve Studentském listu,“ odmítá mé všetečné otázky nejlepší česká jachtařka.

O reklamní tváři

Podobně chladná je i v otázce na to, jaké to je být tváří největší sportovně marketingové společnosti v zemi – České sportovní. Odpověď jasná, věcná a stručná: „Nejsem tváří České sportovní.“

Atraktivní marketingovou tváří ale Lenka bezesporu je. Jestlipak si k prodeji své osoby pomáhá i znalostmi ze školy? „Znalosti ze školy určitě do jisté míry uplatňuji, ale jinak věřím tomu, že úspěch ve sportovním byznysu je dán hlavně vašimi sportovními výsledky, a také schopností jednat s lidmi.“

Přesto, kolik stojí Lenka Šmídová, kdybych chtěl, aby zahájila valnou hromadu mé společnosti (což je mimo jiné jedna z nabízených marketingových služeb „firmy Lenka Šmídová“)? „To záleží na poptávce… Aspoň tak nás to učili ve škole.“

Když tedy uplatňuje znalosti ze školy, na co si třeba ze studentského života vzpomene?
„Moc se mi toho nevybavuje, asi vás zklamu. Přece jen je to pár let, co jsem skončila, respektive byla vyhozena z inženýrského studia. Po Sydney jsem byla ve druhém semestru inženýrského studia a jednoduše jsem se do školy nevrátila. Jsem absolventkou bakalářského studia na Fakultě podnikohospodářské. Přiznám se, že mě studium VŠE bavilo asi jen první tři semestry. Pak jsem začala naplno s jachtingem a škola šla trochu stranou. Nicméně jsem moc ráda, že jsem alespoň toho bakaláře dostudovala, myslím, že mi škola dala určitý rozhled a bezesporu i znalosti, ze kterých při mém zaměstnání čerpám hlavně v oblasti IT, jazyků a marketingu.“

Jak už tedy naznačila, škola jí začala postupem času s vzrůstající sportovní zátěží překážet. V začátcích to ale bylo jinak. „Měla jsem to štěstí, že naše proděkanka byla nakloněná mému sportu a snaze uspět, a tak mi tolerovala opakované přerušení studia. Většinou jsem studium praktikovala tak, že jsem studovala v zimních semestrech a v létě jsem měla buď přerušeno, nebo jsem si nabrala jen jeden až dva předměty.“ V souvislosti s vysokoškolským sportem dodává: „Jakožto vrcholový sportovec jsem se nemusela účastnit žádného sportu na VŠE. Jediné, co jsem si nenechala ujít byl zimní lyžařský kurz, kde jsem se naučila jezdit na snowboardu, a vůbec to byla velmi povedená akce.“

Jak se vyrovnat se stresem

Kromě studia na VŠE, jachtingových úspěchů a marketingových aktivit vám internet na Lenku prozradí ještě jednu zajímavost – její počin na vědeckém poli. Napsala odbornou esej o psychice sportovce. „Ano, napsala jsem článek do jachtařského časopisu o několika tipech, jak se vyrovnat se stresem při jachtařských závodech, které mi dal sportovní psycholog na Novém Zélandu. Je to poněkud rozsáhlé, pokud vás to zajímá, přečtěte si jedno z jarních čísel Yachting Revue.“

Využil jsem tedy Lenčin znalostí a poprosil jsem ji na závěr o vysvětlení situace, která mi u jachtingu vrtala hlavou: Když je jachtař/ka penalizována musí se prý dvakrát otočit kolem své osy na místě. Jak se to dělá když málo fouká? To je pak téměř prohraný závod, není? „Pokud nefouká vítr, tak se nezávodí, čili ani nepenalizuje. Pokud fouká slabý vítr, tak se dvě otočky plachetnice kolem své osy zvládnou pomalu, ale díky tomu, že málo fouká, tak i penalizované lodě jedou pomalu a tím vám i málo ujedou. V silném větru se trestné otáčky zvládnou rychleji, ale ostatní lodě vám zase rychle ujíždí, takže to vyjde zhruba nastejno. Penalizace se nikdy nevyplácí!“ vysvětlila mi Lenka Šmídová, absolventka VŠE a nejlepší česká jachtařka.

Lenka Šmídová se narodila 26. března 1975 v Havlíčkově Brodě.
Největším úspěchem jachtařky z Neratovic je stříbrná medaile z OH 2004 v Aténách v třídě Evropa. Tato kategorie byla na olympiádě zrušena, Šmídová nyní trénuje v třídě 470. Získala v ní již čtvrté místo na letošním MS spolu s Američankou Elizabeth Kratzigovou.
Na VŠE absolvovala bakalářské studium na Fakultě podnikohospodářské.