Věděli jste, co z vás jednou bude, když jste si podávali přihlášku právě na Vysokou školu ekonomickou? A pokud stále ještě studujete, víte to teď? iList pro vás připravil seriál „Co vše mohou dělat absolventi VŠE.“ Zde je druhý díl.
Otázky:
- Proč jste se vlastně rozhodli jít právě na VŠE?
- Měli jste už tehdy představu o tom, co byste jednou chtěli dělat?
- Pracujete v oboru, který jste vystudovali?
- Jak jste se k současné práci dostali?
- Kde se vidíte zhruba za pět let?
- Co byste doporučili současným studentům?
Tereza Zběžková (25 let)
Absolvent: FMV, Politologie; Současné zaměstnání: projektová manažerka
u Transparency International
- Po přijímačkách jsem se rozhodovala mezi několika obory na FSV UK a politologií na VŠE. Tu jsem si nakonec vybrala kvůli větší šíři studia. Politologie s povinným ekonomickým základem mi přišla jako vhodný základ.
- Před studii moc ne, ale v průběhu prvních semestrů jsem se začala zajímat hlavně o občanskou společnost a neziskový sektor a postupně jsem tu představu získávala.
- Pracovat v oboru politologie je poměrně zvláštní slovní spojení, k nějakému uplatnění je myslím potřeba dělat a znát víc než jen ten obor. Ale protože jsem se během studia zaměřila na to, co mě bavilo a zajímalo, a v těch tématech pokračuji i teď v práci, dá se říct, že ano.
- Během školy jsem se zaměřovala čím dál víc na témata, která se překrývala s prací protikorupční neziskovky Transparency International, proto jsem se tam zkusila dostat na dobrovolnou stáž. To se povedlo a po nějaké době se objevila volná asistentská pozice, kterou mi nabídli. Spolu s ukončováním školy jsem si pak místo hledání jiné práce zvyšovala úvazek, snažila se získat zkušenosti uvnitř organizace a nyní tam pracuji jako projektová manažerka a analytička.
- To je mezi dvaceti a třiceti lety asi nejtěžší otázka! V ČR, v zahraničí, na mateřské dovolené? Zatím nemám v plánu nějak zásadně měnit obor a náplň své práce, chci v tom pokračovat, sbírat nové zkušenosti a zlepšovat se a uvidím, co přijde.
- V dnešní době už asi každý tuší, že má sbírat zkušenosti už při škole. Já bych ještě doporučila sbírat spíš zajímavé zkušenosti klidně zadarmo nebo hůř placené, než trávit čas na dobře placených, ale nudných brigádách. Sama jsem dělala oboje, protože z něčeho se žít musí a ne vždycky posílají peníze rodiče, a bylo to časově náročné, ale určitě mi to pomohlo.
Zdroj: Archiv Terezy Zběžkové
Jan Chmelíček (25 let)
Absolvent: FFÚ, Účetnictví a finanční řízení podniku; Současné zaměstnání: Software Developer v Heureka.cz
- Chtěl jsem ve svém vzdělání spojit společenské vědy s matematikou. A také proto, že VŠE je v Praze.
- Ano i ne. Měl jsem představu o svém oboru působení, ale konkrétní povolání to nebylo. Ale nebylo to moje současné povolání.
- Vlastně ani trochu, po studiu na F1 pracuji v oblasti informačních technologií. Rád říkám, že si vlastně celé dny hraji, protože povolání programátora mi umožnuje každý den ve „virtuální dílně“
tvořit nové věci, procházet neprozkoumané cesty a nemyslet při tom na nějaké odosobněné předpisy. - Postupně přes svoji praxi během studia. Poznal jsem, jaké větrné mlýny přinášejí veřejné instituce (konkrétně VŠE). Ještě více jsem se zhrozil, když jsem to samé objevil i ve velké finanční instituci. Zjistil jsem, že velká část lidí z nějakého důvodu nemá ráda svoji práci a rozhodně se nesnaží se někam posunout. Přitom si třeba analytik může přečíst knížku například o Excelu a svoji práci na reportu může snížit z týdne na hodinu. Ale z nějakého důvodu to neudělá. Každopádně mě pak večerní samostudium dovedlo k práci pro IT firmu, kde mám kolem sebe spoustu lidí lačnících po sebezdokonalování a asi už nikdy nechci vidět žádnou korporaci.
- Vzhledem k tomu, jak se mi „povedlo“ naplánovat předchozích pět let, tak bych se asi neodvažoval odhadovat. Láká mě „digitální nomádství“, což by mi umožňovala pozice remote programátora.
- Všem bych doporučil, aby získali během studia co nejvíc praxe.
Zdroj: Archiv Jana Chmelíčka
ČTĚTE TAKÉ:
