Sharing economy je dnes velký trend. Sdílením zkušeben a studia pro DJs se zabývá firma SquatMusic, kterou spoluzaložil student třetí fakulty Vojtěch Machálek. O tom, jak se vypořádává s negativy takového typu podnikání nebo jaký byl oproti studiu střet s praxí, si povídal s iListem.
Co se skrývá za slovem SquatMusic?
Pojem „squat“ má v sobě mnoho významů, možná i negativních konotací. My to ale chápeme jako sdružování lidí, kteří nejsou nijak limitováni. Pojetí „přijďte a užívejte“ se pak odráží i ve způsobu fungování naší firmy – pracujeme totiž se sdílením vybavení a prostor.
Představ nám teda celý váš projekt.
Naší primární poskytovanou službou je nabídka sdílených prostor a vybavení pro elektronickou hudbu a DJing. V Praze už obdobná místa, kam si DJové mohou chodit zkoušet jejich sety, existují, ale my fungujeme jinak. V prostorách konkurence je nutná jistá lidská síla. Funguje tam třeba recepce nebo jsou tam přítomni lidé, kteří místnost spravují a vpouštějí tam nájemce. Neříkám, že to funguje špatně, ale hudba je přeci jen umění, a ohraničení možnosti využívání zkušebny po hodinách je velmi limitující.
V čem se tedy odlišujete?
Fungujeme na bázi členství, kdy každý člen platí měsíční poplatek a pak zkušebnu využívá podle svých vlastních možností. K tomu, aby se zkušebna využívala rovnoměrně, využíváme rezervační systém, kde si každý zamluví místnost na tak dlouhou dobu, jakou potřebuje. Máme samozřejmě i podmínky, aby nedošlo k tomu, že si někdo místnost zamluví na celý den. Nyní provozujeme dvě místnosti, aby zkušebna nebyla tolik vytížená.
Vznikl nápad na projekt z toho důvodu, že vám obdobná služba na trhu chyběla?
Určitě ano. Mezeře na trhu se věnoval už kamarádův prototyp, ze kterého naše současná firma vychází. Prototyp však nebyl nic oficiálního, byl dost „na punk“ a byl šíleně vytížený. Osvědčilo se ale to, že určitá komunita lidí, která se neustále rozrůstá, měla o takovou službu zájem. Proto jsme si řekli, že do toho skočíme a uvidíme, co se bude dít. V tu dobu jsem měl státnice, práci na poloviční úvazek a rozjížděl jsem projekt. Nebylo to jednoduché, ale vyplatilo se to.
Studium na vedlejšce mě inspirovalo
Vnímáš nějaká negativa „sharing economy“?
Je to třeba kontrola. V průběhu využívání zkušebny samozřejmě nejsme přítomni a nejsme schopni ovlivnit to, zda se objeví někdo, kdo by mohl něco ukradnout, rozbít nebo vytvořit nepořádek. Tomu se ale snažíme předcházet tak, že zkušebna je opatřena kamerovým systémem a také, že si členy vybíráme. Dokonce se nám stalo i to, že členství se nám neověřilo, a proto jsme ho vypověděli.
Jak ti studium na ekonomce pomohlo s rozjížděním projektu?
Mojí výhodou bylo, že jsem právě studoval vedlejšku Podnikání. Měl jsem proto příležitost náš projekt s někým konzultovat a taky mě to určitě inspirovalo. Dalo mi to do základů mnoho názorů od lidí, kteří se v podnikatelském prostřední pohybují. Také jsme jako firma využili služeb Podnikatelské poradny, především v oblasti práva a mohli v začátcích ušetřit vysoké náklady.
Jak dlouho trvala cesta od začátků projektu do současné podoby?
Nápad dostat projekt dál od levelu prototypu vznikl v říjnu roku 2018. Firmu jsme pak založili 23. prosince a funguje od 1.1.2019. Projekt je tak v brzké fázi a rozhodně se snažíme směřovat výše.
Plánujete tedy přidat další zkušebnu nebo se chystáte o jinou „nástavbu“ projektu?
V Čechách je určitě vysoká poptávka po našich službách, ale cítíme, že v Praze se mohou potenciální kapacity brzy vyčerpat. Proto se snažíme naše portfolio zaměřovat nejen na DJské zkušebny, ale třeba i na studia, kdy jsme právě jedno nedávno otevřeli. Snažíme se vyhovět ohlasu našich zákazníků, kteří nám říkají, co by chtěli a potřebovali. Tím, že už známe naše know-how, dokážeme koncept využít na jakoukoliv službu a nejsme téměř limitováni.
Chcete s projektem vyjít i mimo Prahu?
Záleží na poptávce, o které nevíme, zda bude. Ale jisti jsme si nebyli ani v Praze, a nakonec to vyšlo. Je potřeba to tedy vyzkoušet. Naše výhoda je to, že máme minimum variabilních nákladů a jedeme pouze na ty fixní. Navíc vybavení pro provoz elektronické hudby příliš neklesá na hodnotě, což znamená, že pokud se služba v určitém místě nevyplatí, můžeme vybavení sebrat a zkusit něco jiného.
Mobil nepřestává zvonit ani o víkendech
Když srovnáš teoretický základ získaný studiem s realitou. Je něco, co tě překvapilo, něco, co jsi nečekal?
Informace, které se řeknou ve škole, jsou zajímavé, ale my jako studenti jim často nedáváme dostatečnou váhu. Podvědomě jsem si možná odnesl dost, ale když jsem přešel do praxe, párkrát jsem narazil na to, že jsem nevěděl, co by mi v určité fázi projektu pomohlo. Ze školy si podle mě spíše odnášíme nějaký souhrn myšlenek a názorů, vyhraníme si směr, ale určitě nezískáme dostatek praktických informací. Vše si člověk musí osahat sám.
Chtěl bys v budoucnu být zaměstnancem nebo by ses raději držel podnikání?
Já momentálně pracuji na poloviční úvazek v oboru, který souvisí s audio technikou, tudíž můžu snadno propojit zkušenosti získané v práci s mým projektem. Zkušenost z korporátu nemám, ale podle mě je každý, alespoň na určitou dobu, úplatný. Pak spojení dobrého výdělku se zajímavou náplní práce může být dobrou cestou. Ono s podnikáním je hodně práce, mobil nepřestává zvonit o víkendech ani o svátcích.
Nezmění se to, až vás bude ve firmě víc?
Myslím, že zachováme spíše méně zaměstnanců, kteří budou obstarávat rezervační systémy. To znamená, že moje vytíženost se měnit nebude. Závádění technologií, které podporují samoobslužnost, dávají podle mě velký smysl.
Podpořil bys lidi v rozhodnutí pro podnikání?
Autonomie je zlatá věc, je to největší rozdíl oproti zaměstnání. Pokud má ale někdo takovou práci, která ho skutečně baví, diference tam není tak velká. Nejhorší případ je chodit na osmihodinové směny, kde zaměstnanci pouze plní zadání a nemají prostor k seberealizaci. To snad ale nikdo z našich kruhů dělat nebude. Bohužel velká část populace to tak má. Já bych se z toho zbláznil, rád si vybírám, co budu dělat. Říkám všem, žijeme jen jednou, víc pokusů nebude. A pokud člověk stráví život tím, co ho nebaví, může se ve stáří dostat do fáze, kdy toho bude litovat. To, co děláme my, mi dává dlouhodobě smysl, a to mě motivuje k tomu jít pořád dál a dát podnikání dostatek času.“
Foto: Archiv SquatMusic
