Už jste měli pocit, že při přidělování učeben jednotlivým kurzům se dosytosti vyřádil zákeřný šotek, kterému dělá obzvláštní radost tlačit ty nejpočetnější kurzy do těch nejmenších učeben a naopak? První hodinu jsme si jako obvykle posedali někam doprostřed či dozadu posluchárny jm288, určené pro 54 lidí. Když se přitrousila poslední ze studentek, ukázalo se, že je to naše mladistvě vyhlížející pedagožka, a my jsme se na sebe udiveně zadívali.
Už jste měli pocit, že při přidělování učeben jednotlivým kurzům se dosytosti vyřádil zákeřný šotek, kterému dělá obzvláštní radost tlačit ty nejpočetnější kurzy do těch nejmenších učeben a naopak?
První hodinu jsme si jako obvykle posedali někam doprostřed či dozadu posluchárny jm288, určené pro 54 lidí. Když se přitrousila poslední ze studentek, ukázalo se, že je to naše mladistvě vyhlížející pedagožka, a my jsme se na sebe udiveně zadívali. Tedy spíše jsme se udiveně zahlédli každý v jiném koutě veliké místnosti. Celkem bez protestů jsme se shlukli do malého, zimomřivě přikrčeného hejna vepředu, aby nám nebylo teskno. Sedáváme tak doposud. Má nás být asi patnáct, ale bylo nás i pět.
O hodinu později si v jm219 musím při účetnictví dávat pozor nejen na to, jestli účtuji do správné účetní kategorie. Když si nedáte pozor, může se vám totiž stát, že píšete a píšete, až najednou koukáte, že píšete do sešitu sousedovi. Když jsme se tuhle vespolek sešli všichni na písemku, nejdřív to vypadalo, že budeme psát ve dvou patrech, přičemž ti vespod budou skupina A a ti na klíně skupina B. Pak odněkud přinesli několik židlí. Ani s tou nejbujnější fantazií si nedovedu představit, kam je postavili. Neviděla jsem to. Nemohla jsem se otočit. Byla jsem natěsno skřípnutá mezi své kolegy. Takhle zpětně mě napadá jediné východisko – židle i s účtujícími studenty musely během písemky levitovat. VŠE, to je prostě v mnoha ohledech zázračná škola.
