Sopko Nepraš tady!

23. 10. 2002 | | Rozhovory

Na Pražském hradě se v současné době konají dvě velmi zajímavé výstavy. Expozice Sopko představuje poslední tvorbu malíře Jiřího Sopka –- od 90. let po současnost. Výstava Karel Nepraš: Sedící – Stojící – Kráčející prezentuje výběr prací ze stěžejních tvůrčích období jednoho z nejvýznamnějších českých sochařů.

Na Pražském hradě se v současné době konají dvě velmi zajímavé výstavy. Expozice Sopko představuje poslední tvorbu malíře Jiřího Sopka -– od 90. let po současnost. Výstava Karel Nepraš: Sedící – Stojící – Kráčející prezentuje výběr prací ze stěžejních tvůrčích období jednoho z nejvýznamnějších českých sochařů.

Pořadatelem obou projektů je společnost Gema Art. Výstavy jsou pořádány pod záštitou prezidenta republiky a budou otevřeny pro veřejnost až do konce listopadu. O tom, jak se výstava připravuje a jak vysoký je rozpočet takové akce, jsme si povídali s koordinátorkou projektu Lindou Sedlákovou ze společnosti Gema Art.

Co všechno je zapotřebí obstarat, když se připravuje výstava?

Prvotní je idea, jakou výstavu přichystat. Buď my sami přijdeme na autora, se kterým chceme výstavu dělat, nebo nás osloví kurátor s konkrétním návrhem. Poté začneme hledat vhodné prostory. Velké výstavní síně, jako například Jízdárna Pražského hradu, se zamlouvají dva roky dopředu. V mezidobí hledání sbírá kunsthistorik nadšený představou, že se podaří výstavu realizovat, adresy sběratelů (zjišťuje, kdo vlastní jaký obraz, kde je umístěn atd.). Pokud má nepřesné informace, tak mu pomáháme s hledáním. První fáze přípravy je zakončena sestavením dopisu pro majitele uměleckých děl, ve kterém je podrobně informujeme, od kdy se má výstava konat, kdo ji zaštiťuje a podobně. Postupně přicházejí odpovědi, za jakých podmínek nám obraz zapůjčí, občas nás odkáží na nového majitele. Mozaika se postupně skládá dohromady.

Následuje příprava výpůjčních smluv. Soukromým majitelům zasíláme smlouvy my, instituce posílají svoje vlastní. Důležité je pojištění. V návrhu výpůjční smlouvy jsou pojistné hodnoty, většinou je právě toto největší oříšek.

Jak se pojišťují umělecká díla?

Brokerská společnost nám vždy najde pojišťovnu, která je nejvýhodnější. Při uzavírání pojistné smlouvy již musíme vědět, kde se výstava bude konat a jak bude zabezpečena. Následuje tvorba harmonogramu svozu.

Samotná koncepci výstavy se vymýšlí společně s kunsthistorikem, architektem nebo přímo s mistrem. Navrhuje se, jak budou díla instalována či jak bude vypadat členění panelů. Poté nastoupí řemeslníci, kteří pracují ve dne v noci. Jakmile vše zaschne, vezmou se obrazy a zkouší se, kde budou nejlépe sedět. Dvě noci se přenáší z místa na místo, až se nakonec najde místo, kam patří. Pověsí se a je to.

Kdo určuje, kam se obraz pověsí?

Konzilium sestavené z výtvarníka, kunsthistorika a architekta.

Na výstavy je speciální architekt?

Jsou architekti, kteří se na tuto oblast zaměřují.

Jaký je rozpočet obdobných akcí?

Není to laciná záležitost. Pro tyto dvě výstavy se částka pohybovala okolo šesti milionů. Výstava Karla Nepraše vznikla na poslední chvíli, takže byla finančně náročnější. Karel Nepraš nás oslovil prostřednictvím Sopka týden předtím než zemřel. Neměli jsme čas shánět sponzory, a proto jsme ji zaštítili samostatně. U Sopka finančně pomáhali další sponzoři.

Proč by lidé měli jít na výstavy Sopka a Nepraše?

Vymysleli jsme slogan: Sopko Nepraš tady! Jsou to krásné výstavy, určitě stojí za to je vidět.

Mohlo by tě zajímat: