Pokračování reportáže z letního semináře v Chicagu. První část
najdete ZDE.
Následující den semináře už je plnohodnotný, a to se vším všudy.
Hned ráno na řadu přichází David Friedman. Ještě než se ale spolu
s Davidem ponořujeme do hlubin ekonomicko-právní syntézy, kolega vedle mě
mi se zasmušilým výrazem sděluje, že jeho spolubydlící podle všech
příznaků vůbec není liberál, a že si tedy není jistý, jestli s ním po
celý týden vydrží bydlet. Dokonce prý má podezření, že v minulosti
pracoval pro NSA. Názorová profilace a politické přesvědčení zde hrají
velkou roli a většina účastníků semináře si dává velmi dobrý pozor,
do jaké škatulky budou svými kolegy zařazeni.
Friedman vstupuje do sálu a na tvářích přítomných studentů je vidět
velké očekávaní. David, syn Miltona Friedmana, je tu za největší hvězdu
a většina ostatních účastníků přijela právě kvůli němu. Friedman
začíná rozvíjet svoje filozofko-právně-ekonomické struktury a divoce
u toto gestikuluje rukama. Jeho názory jsou všeobecně přijímány jako
velmi kontroverzní, dnes je však na domácí půdě a mezi liberálně
laděným publikem se mu dostává pouze souhlasného pokyvování hlavou a
obdivných pohledů. Téma je kontroverzní, jak je u Davida dobrým zvykem.
Nese název: „Should we Abolish Criminal Law“. Otázka zní, do jaké míry
a za jakých podmínek je „Tort Law“ schopno nahradit
„Criminal Law“.
Ponor do amerického liberalismu
Program semináře byl docela náročný. V budovách univerzity jsme denně
trávili celkem dvanáct hodin. Denní blok se skládal, ze čtyř tematických
přednášek. První začínala v devět ráno. V devět večer následovaly
moderované diskusní semináře a poté pravidelné večerní recepce, které
většinou končily kolem půlnoci. Vyjma tříhodinové odpolední pauzy, tak
byl člověk pořád ponořen do problémů „amerického liberalismu“. Je
také potřeba zmínit, že oproti mým očekáváním byl seminář jako celek
hodně interdisciplinárně laděný. Vedle ekonomických otázek se často
otevírala filozofická, právní, a ale i etická a sociologická témata.
Celkově vzato byl seminář neocenitelná zkušenost, kde jsem poznal hodně
zajímavých lidí a měl možnost proniknout pod kůži americkému způsobu
uvažování. Institut se o účastníky semináře vzorně stará a bere je
jako naprosto rovnocenné všem přednášejícím. Ostatně i vztah
student – žák je tu úplně někde jinde. U jídla v kantýně se
standardně diskutuje to, co profesor nestihl probrat na hodině i osobní
témata. Jako česká atrakce jsem tak měl dialog se čtyřmi profesory, ze
čtyř amerických univerzit. Mimo ekonomii jsem s jedním z nich řešil
hlášení v pražském metru a s Davidem Friedmanem zase, jak si krátil nudu
na jedné pražské konferenci.
Více informací o programech, které poskytuje Institute for Human Studies
naleznete na www.theihs.org
Foto: Autor
ČTĚTE TAKÉ:
