Počet cizinců rok od roku na VŠE narůstá. Které země mají největší zastoupení a podle jakých podmínek studují? Jsou na škole úspěšní?
Ke konci loňského roku byl počet studentů VŠE 16 525 včetně těch, kteří měli přerušené studium. Na cizince připadá číslo 2376, což je 14 procent z celkového počtu. Největší zastoupení mají Slováci, po nich Rusové, Bělorusové, Ukrajinci a Kazaši. Na škole ale nechybějí ani zástupci dalších asijských, afrických či amerických států.
Podle JUDr. Jany Hauptmannové z Pedagogického oddělení VŠE si nemusí cizinci platit studium v případě, že studují v českém jazyce a mají tak stejné podmínky jako čeští studenti. Jediný rozdíl je pak v platbě zdravotního a sociálního pojištění.
„Pokud bych studoval v angličtině, tak musím platit. Ale jakmile studuji v češtině, nemusím platit nic,“ říká student z Izraele.
Cizinci mohou stejně jako Češi, samozřejmě když splní dané podmínky, pobírat ubytovací stipendium. „Jsem ze Slovenska a stipendium pobírám už od okamžiku, kdy se začalo přidělovat,“ říká studentka třetího ročníku VŠE.
Studium bez omezení
Co se týká jejich úspěšnosti, v roce 2006 úspěšně zakončilo studium 338 cizinců z celkového počtu 3121 absolventů. Naopak kvůli nevyhovujícím výsledkům muselo školu opustit 312 cizinců. Úspěšní cizinci tedy představovali téměž 11% a neúspěšní 18% z celkového počtu úspěšných a neúspěšných studentů.
Nejvíce početnou skupinou cizinců, která studuje v České republice, jsou Slováci. Jejich počet se rok od roku zvyšuje. V roce 2004 jich na škole bylo 1168, o rok později 1293 a koncem loňského roku jich přibylo 81.
Na začátku devadesátých let, s rozpadem Československa, byla snaha omezit příliv slovenských studentů na české školy. Proto byly stanoveny přesné kvóty, které určovaly, kolik studentů může v Čechách studovat bezplatně. Kdo se nevešel do tohoto omezení, musel si studium platit.
Později byl ale tento systém zrušen a v České republice může dnes studovat bezplatně neomezený počet studentů. Neboli aby cizinec mohl u nás studovat bez placení školného, musí splnit jedinou podmínku, a to složit přijímací zkoušky – v českém jazyce.
Slovenština je povolená
Kromě toho mají Slováci ještě jednu výhodu, při studiu mohou používat mateřský jazyk. Důvod je prostý – Česká a Slovenská republika mezi sebou uzavřely dohodu, díky které mohou slovenští studenti mluvit svou mateřštinou při zkouškách, ale také v ní mohou psát testy, seminární, bakalářské a diplomové práce.
„Česky rozumím výborně, ale gramatiku máme dost odlišnou, a tak jsem velmi ráda, že nemusím psát práce v češtině, ale můžu používat slovenštinu. Ještě se mi nestalo, že by to nějakému učiteli vadilo,“ říká studentka Fakulty mezinárodních vztahů, která pochází ze Slovenska.
Úspěšnost Slováků je vysoká. V roce 2006 dokončilo studium celkem 8,6 procenta Slováků studujících na VŠE. Naopak neúspěšných Slováků bylo ve stejném roce z celkového počtu neúspěšných studentů pouze 5,6 procenta.
Obliba VŠE u Rusů roste
Další oblastí, ze které studuje na VŠE nejvíce studentů, jsou státy bývalého Sovětského svazu. Počet Rusů se za poslední dva roky téměř zdvojnásobil. V roce 2004 jich bylo 179 a rok na to už 230. V současné době jich na škole studuje 332. Kromě Rusů je na škole ještě 138 Bělorusů, 121 Ukrajinců, 99 Kazachů a 25 zástupců Moldavské republiky.
Právě studenti z těchto oblastí jsou na škole jedni z nejméně úspěšných. Minulý rok po neúspěchu opustilo VŠE 67 Rusů, což jsou téměř čtyři procenta ze všech, kteří v daném roce na škole neuspěli. V porovnání s tím, že jich na škole studuje dvě procenta z celkového počtu studentů, je to vysoké číslo.
Studují tady i Afričané
Mezi další velké skupiny cizinců studujících na VŠE patří Bulhaři (20), Němci (10) a Rumuni (9). Ale nejen Evropané se hlásí na ekonomku. Zástupce tady má také africký, americký a asijský kontinent. Z Afriky jsou to zástupci států jako Egypt, Mali nebo Súdán.
Z jihoamerické oblasti na škole studují lidé z Peru, Bolívie nebo Ekvádoru. A z asijské části světa je VŠE nejvíce oblíbená pro studenty z Mongolska, Číny a Izraele. Naopak škola už tři roky neeviduje žádného studenta z Austrálie a pouze jediného z Nového Zélandu.
Výňatek z dohody mezi ČR a SR
Název dokumentu: Protokol mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České Republiky a Ministerstvem školství Slovenské Republiky o spolupráci v oblasti vzdělávání, mládeže, tělovýchovy a sportu na léta 2002–2006 (automaticky prodloužen o 1 rok do 21.12.2007)
Článek 9:
1. Smluvní strany po dobu platnosti tohoto protokolu umožní občanům státu druhé strany přijetí ke studiu všech typů studijných programů veřejné vysoké školy za stejných podmínek, které se podle vnitrostátních právních předpisů státu smluvní strany vztahuje při přijetí ke studiu a při studiu na občany vlastního státu.
2. Občané Slovenské Republiky – uchazeči o studium na vysokých školách působících v České Republice mohou při ověřování splnění podmínek ke studiu prováděném přijímací zkouškou užívat místo slovenského jazyka jazyk český, pokud ověřovanou podmínkou přijetí není znalost českého jazyka. (platí i naopak pro české studenty v SR)
3. Občané Slovenské Republiky – studenti vysokých škol působících v České Republice mohou při plnění studijných povinností mimo studijných povinností souvisejících s výukou českého jazyka, užívat místo českého jazyka jazyk slovenský. (taky platí i opačně)
