Otázku možnosti změny harmonogramu výuky pro akademický rok 2000/2001 nastolilo při jeho přípravě plánované zasedání Světové banky a MMF v Praze v polovině září. Vedení školy schválilo harmonogram, který posunul začátek zimního semestru a počítá se čtrnácti týdny výuky a dvěma týdny zkouškového období, přičemž ve 13. a 14. týdnu je možné psát závěrečné zápočtové práce a zapisovat studentům výsledky.
Otázku možnosti změny harmonogramu výuky pro akademický rok 2000/2001 nastolilo při jeho přípravě plánované zasedání Světové banky a MMF v Praze v polovině září. Vedení školy schválilo harmonogram, který posunul začátek zimního semestru a počítá se čtrnácti týdny výuky a dvěma týdny zkouškového období, přičemž ve 13. a 14. týdnu je možné psát závěrečné zápočtové práce a zapisovat studentům výsledky. Dva týdny zkouškového období jsou pak vyhrazeny pro zkoušení a dokončení zapisování výsledků.
“Při střídání lichých a sudých týdnů v semestru je samozřejmě sudý počet týdnů výuky rozumnější než lichý. Osobně považuji za lepší systém 12 plus 4, protože umožňuje lépe rozložit zátěž kladenou na studenty ke konci semestru,” vysvětluje změnu harmonogramu prorektorka pro pedagogickou činnost, doc. Ing. Dana Zadražilová, CSc.
O schváleném harmonogramu informovala doc. Zadražilová Akademický senát VŠE na jeho zasedání dne 10. dubna 2000, kde na toto téma proběhla bouřlivá diskuze. “Názory byly různé, ukázalo se, že některým vyučujícím zřejmě změna vyhovovat nebude,” komentuje zasedání doc. Zadražilová. Senát nakonec přijal usnesení, ve kterém navrhuje vedení školy revidovat harmonogram výuky tak, aby výuka byla stanovena na 12 týdnů a v souladu se zvyklostmi jiných vysokých škol bylo zkouškové období prodlouženo na 4 týdny.
Již v dubnu se také v newsech (diskuzní skupině na síti VŠE) objevily první názory týkající se změny harmonogramu. Studenti většinou sjednocení počtu lichých a sudých týdnů uvítali. Kritizovali však přesunutí výuky do dvou týdnů po vánočních svátcích, protože jsou na tuto přestávku před začátkem zkouškového období zvyklí.
“Vyučující budou mít v prvních dvou týdnech zkouškového období přidělenou učebnu k dispozici pro psaní či vyhodnocování testů a prací studentů. Tím odpadá dosavadní nutnost rezervace učeben,” popisuje další výhodu změny harmonogramu doc. Zadražilová a podotýká: “Je na vyučujících, jak si výuku ve dvanácti týdnech rozvrhnou, mohou také například uvažovat o snížení podílu přímé výuky, o možnosti využití samostatné přípravy studentů.” Podle jejích slov pevně stanovený blok přednášek a posun začátku semestru umožňuje vyučujícím využít září, kdy navíc probíhají bakalářské a státní zkoušky, k práci na vlastních projektech.
“Ve své funkci prorektorky budu systém 12 plus 4 prosazovat,” zdůrazňuje doc. Zadražilová a dodává: “Ráda bych znala názor studentů, uvítala bych například diskuzi na toto téma při jedné ze snídaní, které pro studenty pořádá rektorka VŠE.”
