Ukončeme diskriminaci malých obcí
NázoryZačněme příkladem, který věrně ilustruje současné problémy systému rozpočtového určení daní. Kvůli úbytku obyvatel se město Jihlava dostalo letos do nižší velikostní kategorie, čímž se mu snížil podíl na sdílených daních, a to o téměř 19,5 mil. korun. Aby se tato situace neopakovala, městské zastupitelstvo Jihlavy se poučilo a začalo lákat obyvatele okolních obcí k přestěhování do Jihlavy. Za tuto změnu trvalého bydliště jim vyplatilo odměnu ve výši 3 tisíce korun.
Začněme příkladem, který věrně ilustruje současné problémy systému rozpočtového určení daní. Kvůli úbytku obyvatel se město Jihlava dostalo letos do nižší velikostní kategorie, čímž se mu snížil podíl na sdílených daních, a to o téměř 19,5 mil. korun. Aby se tato situace neopakovala, městské zastupitelstvo Jihlavy se poučilo a začalo lákat obyvatele okolních obcí k přestěhování do Jihlavy. Za tuto změnu trvalého bydliště jim vyplatilo odměnu ve výši 3 tisíce korun. Na tomto příkladě vidíme praktické nedostatky současného systému rozpočtového určení daní. Jihlava není ve svém snažení sama. Zájem dostat se do vyššího velikostního pásma – tentokrát do kategorie obcí nad 100 tisíc obyvatel – má již léta v Hradec Králové. Zatím mu schází 4 500 lidí…
Dalším zásadním problémem systému rozpočtového určení daní (RUD) je, že podíly obcí na sdílených daních jsou svým charakterem dotacemi, jejichž výše je určena primárně počtem obyvatel. Potřeby obcí jsou však určeny i dalšími faktory, jako přírodními podmínkami, úrovní a objemem jimi spravované infrastruktury, mírou nezaměstnanosti, průměrnými příjmy obyvatel obce, úrovní znečištění životního prostředí atd.
Systém RUD má usilovat o rovnoměrné rozdělování příjmů pro obce podle velikostních skupin, které jsou ale velikostně nevyrovnané. Obce ve velikostních kategoriích do 10 tisíc obyvatel tvoří 97,9 % z celkového počtu obcí v ČR, žije v nich 46,4 % obyvatel, avšak obdrží pouze 27,7 % sdílených daní! Na druhé straně, v pěti největších městech žije 19,7 % obyvatel, ale jejich podíl na sdílených daních činí 45,81 %! V samotné Praze žije 11,5 % obyvatel a podíl na sdílených daních je zde 31,9 %. Diskriminace malých obcí je z těchto údajů patrná.
Řešením, které by nezasáhlo do nynějšího uspořádání, je přerozdělit sdílené daňové příjmy mezi obcemi navzájem, a to pomocí jemnějšího odstupňování velikostních kategorií obcí. Podmínkou úspěšnosti tohoto řešení je správné nastavení hranic těchto kategorií. Případně by mohlo dojít ke „spravedlivějšímu“ přerozdělení sdílených daní od velkých měst nad 50 tisíc obyvatel k obcím malým, především těm nejmenším.
Ve hře je i přeměna ostrých hranic velikostních kategorií obce v plynulou křivku odvíjející se od počtu obyvatelstva. To by mělo v prvé řadě odstranit výrazné rozdíly příjmů ze sdílených daní u obcí, jejichž počet obyvatel je na hranicích velikostních kategorií. Mimo to by bylo možné optimalizací průběhu křivky výrazně posílit daňové příjmy malých obcí, zejména nejnižších velikostních kategorií, a to na úkor těch vyšších. Další možností je slučování obcí v nejmenších velikostních kategoriích tak, aby se dostaly do velikostních kategorií vyšších. Tato myšlenka ale zřejmě narazí na argument svébytnosti a historických kořenů jednotlivých obcí.
Vzhledem k decentralizaci státní správy by se do sdílených daní měla zařadit i daň z minerálních olejů (dříve „daň z uhlovodíkových paliv a maziv“). Daňový výnos by měl účelově směřovat na udržování sjízdnosti komunikací v obci, a proto jako kritérium lze použít počet kilometrů silnic, které obec obhospodařuje ve svém katastru. Vezmou-li se v úvahu i výlučné daňové příjmy obcí, mělo by dojít k posílení motivačního prvku pro obce, aby více podporovaly podnikání na svém území. To vyžaduje zvýšit 30% podíl na zálohách na daň z příjmů fyzických osob a navýšit podíl obcí na celostátním hrubém výnosu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků odváděné zaměstnavatelem. Dnes z této položky přímých daní získávají obce jen 1,5 %.
Centrální orgány by měly upustit od praktik – různé manipulace s celostátním daňovým výnosem výrazně poškozují hospodaření obcí. Někteří ústavní činitelé jakoby zapomínali, že vedle rozpočtu státního existují ještě rozpočty územních samosprávných celků. Jako příklad nám může posloužit nedávná úprava daně z příjmu fyzických osob, která bude mít odhadovaný negativní dopad na rozpočty obcí ve výši 3,1 mld. korun. O kompenzaci se zatím neuvažuje.
Nahrávání ...
