Sportovní areál Hamr v Braníku se obklopuje ranní mlhou, z níž
prostupují obrysy sportovců. Nejprve stojí v chumlu, pak se postupně
rozcházejí k jednotlivým sportovištím a zdánlivě chaotická skrumáž
najednou dostává organizovanou podobu. Míčový šestiboj „Vašík“
začíná.
I já se přišla zapojit. Se svým partnerem Martinem Šemberou patříme
mezi 22 soutěžních koedukovaných dvojic. Cítím koncentraci silné
konkurence. Lehké to nebude, zvláště zvážím-li, že většinu z šesti
vybraných sportovních disciplín vůbec neovládám. Jak se ale ujišťuji, je
nás víc. Především holky se nebojí mluvit o svých nedostatcích, a tak
více než souboje na krev očekávám přátelská utkání. Nemýlím se.
Začínáme tenisem. Hraji ho podruhé v životě. Martin asi po tisící.
Myslím, že naše dvojice je vyvážená. Soupeři se s námi ale nemazlí a
já mám radost, když se mi vůbec podaří strefit míček, natož odpálit.
Mohu směle vyhlásit, že jsem nejlepším kazičem podání. Martin je
shovívavý a spíše než mně vyčítá sám sobě, když ze čtyř zápasů
jeden prohráváme. Celkově ale turnaj otevíráme s výborným skóre. Nejsme
ale jediní, podobně úspěšných dvojic je více.
Na badminton si věřím. Jako jediný ze šesti vybraných míčových
sportů ho totiž hraji pravidelně a o svém partnerovi taky vím, že hraje
výborně. V naší badmintonové skupině (kde jsou hlavně tenisti) jsme
jasní favorité. To ale neznamená, že se při hře nezapotím. Zápasy si
nekomplikujeme, jdeme po bodech a připisujeme si další tři výhry.
Sebevědomě se přesunujeme k další disciplíně – beach volejbalu.
Ne, že bych byla tak skvělá hráčka, ale volejbal mě prostě baví. Pak mi
někdo pošeptá, že proti nám nastoupí snad nejlepší hráč beache na
VŠE. Hřebínek mi padá. Teď jsou favoritem oni. Nejtěžší zápas
odkládáme na konec. Strategie to není příliš promyšlená, protože
v hale je horko jak v tropech a písek požírá neuvěřitelné množství
energie. Přesto je poslední zápas třešničkou a já podávám svůj
životní výkon. Nakonec ani to nestačí, ale ze zápasu odcházíme
s pocitem, že jsme jim to v žádném případě nedali zadarmo.
Vyučená z beach volejbalu se s pokorou stavím po bok Martinovi, abychom
sehráli nohejbalovou sérií zápasů. Nohejbal jsem nikdy předtím nehrála,
ale tahle disciplína mě docela nadchla. Nemám techniku, o to více vkládám
nadšení. Nepomáhá to. Doufám jen, že fotbal a házená to spraví. Tam se
nám ale taky nijak výrazně nedaří. Trestná střílení proměňujeme se
střídavými úspěchy a řadíme se spíše do průměru. Jsem zvědavá na
celkové umístění.
Vyhlášení. Jsme osmí! To není špatné, když vezmu v úvahu, jakými
závodními sportovci jsem obklopená. Když se rozhlédnu, i v ostatních
tvářích vidím spokojenost. Účastníci si libují, že středeční
státní svátek strávili aktivně, a nabádají hlavního strůjce nápadu
Míčového šestiboje Vašík Jiřího Kotába, aby v pořádání podobných
akcí neustával.
Umístění Míčový šestiboj Vašík, 28. září
2011
1. Klára Hladká + Láďa Vávra
2. Eva Fialová + Víťa Kozlov
3. Míša Vařechová + Jirka Kotáb
Kompletní výsledky naleznete na webu Sport.VSE.cz a
fotodokumentaci od Ály Jánské na Facebooku.
Fotbal a nohejbal nejsou typicky ženské sporty, ale ženy u nich vypadají
vždy lépe.
Dusno a horko v nafukovací hale tvrdě zkoušelo výkonnost beach
volejbalistů.
