Volejbalový maratón 1998
SportZa absolutního nezájmu veřejnosti byl ve dnech 3. a 4.dubna uskutečněn již 5. ročník volejbalového Maratónu, který pořádali studenti VŠE v tělocvičně staré budovy. Tradičně se jej účastnilo na třicet vyznavačű tohoto vesměs halového sportu, aby sami sobě dokázali, že nejenže volejbal hrát umějí, ale že i vydrží hrát jej déle než obvyklé tři až pět setů.
Za absolutního nezájmu veřejnosti byl ve dnech 3. a 4.dubna uskutečněn již 5. ročník volejbalového Maratónu, který pořádali studenti VŠE v tělocvičně staré budovy. Tradičně se jej účastnilo na třicet vyznavačű tohoto vesměs halového sportu, aby sami sobě dokázali, že nejenže volejbal hrát umějí, ale že i vydrží hrát jej déle než obvyklé tři až pět setů.
Samotnému klání „vyvolených“ (z řad studentű VŠE) předcházela samozřejmě pečlivá příprava jak fyzická, tak i psychická. Vždyf takhle náročný podnik se přece nekoná každý den! A bylo nutno zajistit vše potřebné pro hladký prűběh celé akce. Tedy jídlo, pití, ovoce a karimatky–to vše pro dokonalejší regeneraci zmožených buněk, ale důležitá byla samozřejmě i hudba, která měla hráčům napomoci k povzbuzení v samotných bojích. Zdravotní pomoc a pomoc psychickou pak měl na starost vedoucí volejbalové skupiny a garant této akce, PaeDr. Jaroslav Boštička.
Po nezbytném losování sestav obou družstev to v pátek v 16 hodin, 15 minut středoevropského času začalo. Dvě družstva se tak pustila do bojů, ve kterých nešlo o to, kdo vyhraje, ve kterých šlo hlavně o to–vydržet. Střídání sestav probíhalo podle předem určeného scénáře–po třech setech–ale vůbec nevadilo, když někdo vystřídal jindy než měl. Navíc–zpestřením celé akce byla každé dvě hodiny hra o lahev šampaňského, kterou získalo družstvo, jenž vyhrálo právě skončený set.
Největší elán měli hráči samozřejmě v úvodu klání. S přibývajícím časem a únavou však elánu postupně ubývalo, ale čím více se utkání blížilo ke svému konci, tím více obě družstva ožívala, aby ze sebe vydala opravdové maximum. Zbytky všech sil pak byly vloženy do závěrečné hodiny hry, kdy se bojovalo o každý míč, o každou ztrátu. A laika by v této době, v této poslední hodině, při pohledu na palubovku ani nenapadlo, že hráči mají za sebou již téměř celý den hry. Až do konce byly k vidění překrásné dlouhotrvající výměny, prudké smeče a pružné výskoky na síti. Zárověň i v této době je čas na diskuze, zda-li byl míč dobrý, či šel již do zámezí.
Sobota 4.dubna, 16:15 poslední set končí poměrem 16-14. Hráči si podávají ruce, někteří padají na zem a nechtějí se zvednout. PaeDr. Boštička uznale kývá hlavou a děkuje všem účinkujícím za předvedenou hru a hlavně za výdrž. Jako zdravotník nemusel díky perfektní přípravě všech zúčastněných vůbec zasahovat. Po nezbytném vyfotografování obou družstev a „zkonzumování“ vyhraných sektů se 5.ročník volejbalového Maratónu stává minulostí.
Přestože se sami organizátoři snažili o propagaci, plakáty byly vylepeny na všech viditelných místech ve škole, mnoho příznivců sportu si cestu do tělocvičny nenašlo. Proč? Byla propagace této akce nedokonalá? Nebo své sehrála i doba konání utkání? Či naprostý nezájem? Hlasy samotných aktérů hovořily o tom, že hráčům nevadí, když nejsou žádní diváci. Přesto tento fakt nutí k zamyšlení. 24-hodinový maratón v jakémkoliv sportu není jevem obvyklým a častým. A i přesto, že v naší tělocvičně není příliš prostoru pro veliké fandění, byl jsem já osobně přesvědčen, že alespoň na závěrečné minuty klání někdo přijde povzbudit. Nestalo se tak…
Soupiska všech hráčů a hráček:
Eduard Kubelka, Eduard Dvořák, Jan Denemark, Tomáš Denemark, David Ondroušek, Michal Ondroušek, Michal Oberreiter, Adam Chvaja, Honza Mikulecký, Jan Osička, Libor Tragic, Petr Štál, Terezie Domáňová, Pavla Hrbková, Martina Suchanová, Lucie Šestáková, Gábina Boubínová, Andy Bakešová, Katka Žítková, Jitka Tilingerová, Martina Tyndlová, Karolína Bukovská
Bylo sehráno vyrovnaných 67 setů, první družstvo vyhrálo 37, druhé 30.
Vítězslav Bureš
student 1. semestru IS F5
Nahrávání ...
