VŠE neučí kritickému myšlení
NázoryKaždá univerzita má dva základní úkoly: poskytnout studentovi specifické oborové znalosti a rozvinout kritické myšlení studenta. Jak splňuje VŠE druhý z nich? Tuto otázku se pokusím zodpovědět na příkladu oboru Mezinárodní obchod. Jedná se o jeden z největších oborů na VŠE a navíc jsem ho sám studoval.
Každá univerzita má dva základní úkoly: poskytnout studentovi specifické oborové znalosti a rozvinout kritické myšlení studenta. Jak splňuje VŠE druhý z nich? Tuto otázku se pokusím zodpovědět na příkladu oboru Mezinárodní obchod. Jedná se o jeden z největších oborů na VŠE a navíc jsem ho sám studoval.
Co míním kritickým myšlením? Jedná se o způsob myšlení, při kterém člověk myslí vlastní hlavou, dokáže odhalovat předpoklady skryté za různými názory, v neposlední řadě dokáže odhalit předpoklady vlastního myšlení. Člověk myslící tímto způsobem si dokáže utvořit kvalifikovaný názor na věc sám, nepřejímá nekriticky názory ostatních. Uvažuje o tom, jaký smysl věci mají.
Protikladem kritického myšlení je myšlení instrumentální. V tomto případě člověk nepoužívá svoji vlastní tvořivou inteligenci, ale rozum používá jen jako nástroj k řešení úkolů, jež mu byly předloženy. Může dosáhnout značné sofistikovanosti v řešení těchto úkolů. Neuvažuje však o jejich smyslu, nedokáže tedy odhalit jejich případnou nesmyslnost. Nekriticky přijímá názory, které dokáže leckdy chytře bránit přejatou argumentací. Nedokáže odhalit skryté předpoklady těchto názorů.
Rozdíl mezi kritickým a instrumentálním myšlením může být dobře demonstrován na příkladu studia ekonomie na VŠE. Instrumentální myšlení pochopí, co je po něm vyžadováno a úkol splní. Pochopí význam jednotlivých křivek v grafech, naučí se patřičné vzorečky a bez problémů projde zkouškou. Myšlení kritické udělá totéž, ale nejen totéž. Zeptá se: jsou předpoklady těchto modelů správné? Je člověk skutečně homo oeconomicus? Je možné sociální realitu vtěsnat do grafů a matematických vzorečků? Skutečně se celá realita točí okolo rovnovážných bodů?
Význam kritického myšlení je esenciální. Bez něj se člověk stává pouze jakýmsi strojem, který mechanicky dělá to, co se od něj očekává. Nedokáže si vytvořit svoje vlastní názory, přejímá tedy nekriticky názory mu předkládané.V extrémním případě se stane pouhým automatem zmítaným vnějšími tlaky.
Pokud chce škola naučit člověka kriticky myslet, ukáže studentovi, že na věc existuje víc náhledů a bude po něm vyžadovat jejich pochopení, nejen tupé opakování naučených vzorečků. Řekne studentovi: Toto je neoklasická ekonomie, dnešní main-stream. Existuje však například institucionální ekonomie, rakouská škola a mnohé další, které kritizují neoklasiky z toho a toho úhlu pohledu, neuznávají platnost toho a toho předpokladu.
Jak tento úkol plní například obor mezinárodní obchod? Realita je krutá. V celém programu studia se nenachází ani jeden předmět vyžadující kritické myšlení. Všechny předměty vyžadují maximálně pochopení vysvětlovaného problému na instrumentální úrovni. Typickým příkladem je již zmíněná výuka ekonomie, která má spíše podobu indoktrinace neoliberální ideologií než výuky ekonomie. Tento obrázek pokračuje přes celoškolský základ a předměty typu marketing či management, které je člověk nucen učit se nazpaměť, až k předmětům vypsaným katedrou mezinárodního obchodu, u nichž se opět vyžaduje vrývání si informací do paměti a pochopení několika základních frází jako například ‚nejlepší cla jsou žádná cla‘ nebo ‚volný obchod je lékem na všechny problémy‘.
Jaký závěr plyne z výše uvedených faktů? Plyne z nich to, že VŠE selhává v jedné ze dvou svých základních funkcí. Na mysl se pak ovšem dere otázka, jestli je VŠE vůbec právoplatnou univerzitou, či je jen jedoucím pásem na masovou výrobu manažerů.