Říjnový děkanský den na VŠE se nesl ve znamení sportu. Nejen studenti, ale i zaměstnanci VŠE si mohli vybrat jeden z deseti předem avizovaných sportů – od fotbalu a basketbalu až po šachy.
Říjnový děkanský den na VŠE se nesl ve znamení sportu. Nejen studenti, ale i zaměstnanci VŠE si mohli vybrat jeden z deseti předem avizovaných sportů – od fotbalu a basketbalu až po šachy.
Počasí přálo venkovním sportům, a tak se několik studentů zúčastnilo turistické vycházky s vedoucím Miroslavem Bolfem. Turisté vyrazili ze sídliště Zbraslav směrem ke Zbraslavské kotlině a k vysílači Cukrák, prohlédli si skálu Kazín a dál pokračovali k Černošickému jezu. „Tady jsem původně plánoval výšlap ukončit, ale protože počasí bylo opravdu výborné a společnost stejně tak, shodli jsme se na tom, že budeme ještě chvilku pokračovat. Za 3,5 hodiny jsme ušli slušných sedmnáct kilometrů,“chválil si den Miroslav Bolf.
Indoorový aerobik v Rajské budově si zvolilo i přes slunečné počasí na tři desítky dívek. Den odstartovala lektorka Kovářová, která předcvičovala zaměstnankyním školy. Od půl jedenácté patřila tělocvična studentkám a odpoledne vedla hodinu regeneračního cvičení pro zaměstnance paní Otáhalová. V nové tělocvičně Rajské budovy se po desáté hodině objevilo na třicet studentek, kterým předcvičovala Jana Pacáková. Ta byla spokojená jak s účastí, tak s úrovní. „Víc holek bych tu opravdu mít nechtěla, tělocvična je hodně malá a mě by mrzelo, kdybych musela některým říct, že pro ně nemám místo,“ řekla Pacáková. Do úterní necelé dvouhodinovky zařadila jak klasický aerobik, tak dance aerobik, taebo a posilování.
Turnajem v basketbalu žila tělocvična ve Staré budově na Žižkově. Zúčastnilo se jej šest týmů (celkem asi 50 hráčů). Jeden byl dokonce složen výhradně ze zahraničních studentů. Každé družstvo odehrálo dva zápasy ve skupině a jeden o celkové umístění. „Vítězství a prohry nebyly tak důležité, přesto bych rád vyzdvihl výkon vítězného mužstva, složeného ze studentů pravidelně navštěvujících hodiny basketbalu: Košárek, Krasnovský, Henčl, Kuchta, Kovácsik,“ konstatoval Radek Fiala, organizátor tohoto turnaje.
Tenisový turnaj ve čtyřhrách proběhl v areálu VŠE na Třebešíně. Velmi kvalitně obsazeného turnaje se zúčastnilo čtrnáct dvojic. Celkovým vítězem se stala dvojice Miro Gerhart a Mišo Roháč. Vítězem turnaje útěchy (tedy těch, kteří vypadli hned v prvním kole) se stala dvojice Michal Burger a Jan Srnka, kteří byli vyřazeni hned v prvním kole celkovými vítězi. „Na tuto – dle mého názoru – vydařenou akci se nám povedlo přilákat pouze dva zaměstnance VŠE,“ posteskl si pořadatel Miroslav Libra.
Turnaj v sálové kopané se konal od devíti hodin ve sportovní hale na Balkáně. Přihlásilo se do něj celkem osmnáct družstev. Z časových důvodů bylo ale do turnaje připuštěno jen šest z nich. „Překvapilo mě, že se přihlásili nejen studenti, ale i zaměstnanci a doktorandi,“ pochvaloval si účast Jaromír Kopřiva, organizátor celého dopoledne. Družstvo tvořili čtyři hráči a jeden brankář, na lavičce mohli být tři náhradníci. Hrací doba byla dvakrát deset minut. Nejlepším střelcem byl vyhlášen Adam Bardun se šesti brankami. Nad celým turnajem převzal záštitu prof. Hindls, děkan Fakulty informatiky a statistiky. Vítězům věnoval pohár a drobné ceny.
Florbalový turnaj byl určen pouze pro studenty navštěvující hodiny florbalu na VŠE. „S kolegou Pachlem jsem se domluvil na tom, že sestavíme čtyři družstva podle herní úrovně,“ uvedl Petr Stejskal a dále vysvětlil: „První mužstvo tvořili pokročilí hráči z mých hodin, v druhém mužstvu byli studenti prvních ročníků, třetí tým byl složen z pokročilých hráčů hodin pana Pachla a posledním družstvo bylo mixem všech ostatních studentů.“ Hrálo se systémem každý s každým dvakrát patnáct minut. Podmínkou bylo, že v každém mužstvu bude hrát alespoň jedna dívka. Nakonec převzali vítězný pohár z rukou doc. Václava Kašpara hráči čtvrtého (kombinovaného) družstva, těsně za nimi skončili studenti prvních ročníků.Třetí místo brali pokročilí z hodin pana Pachla a na chvostu skončili pokročilí z hodin Petra Stejskala.
Na vyjížďku na horských kolech se přihlásilo třicet pět nadšených „bikerů“ (viz reportáž na předcházející straně). Peleton se skládal převážně ze studentů z prvního ročníku. Celá akce začala u stanice metra C na Hájích a vedla přes Milíčovský les do údolí potoka Botiče, dále přes Průhonice a Jirčany. „V Psárech jsem zavedl nic netušící bikery do Zahořanského údolí, kde na výpravu čekalo deset sjízdných brodů přes Zahořanský potok. Po tomto pro některé nemilém překvapení pokračoval peleton do Vraného nad Vltavou, kde si konečně dopřál krátké občerstvení,“ popisuje Tomáš Vaněk. Odsud se pokračovalo po pravém břehu Vltavy až k Barrandovskému mostu v Praze, kde putování po zhruba 65 kilometrech okolo čtvrté hodiny skončilo.
Tereza Čápková
