Rozbitý ret a nadávky si vysloužil při setkání s příslušníky
Policie ČR Aleš Tříska, student VŠE, když si chtěl zkrátit cestu do
školy přes kolejiště. Může podat stížnost, ale vyhlídky na
odškodnění či omluvu nejsou podle právníků valné. Tříska chce hlavně
upozornit na to, co se děje.
Zkrácení cesty z pražského hlavního nádraží do školy na Náměstí
W. Churchilla se v druhé půlce května nevyplatilo Aleši Třískovi,
studentovi 3. ročníku na Fakultě informatiky a statistiky (FIS).
U posledního sloupu na sedmém nástupišti ho totiž zadrželi dva
příslušníci oddělení železniční policie – Policie ČR a jeden
z nich Třísku dokonce fyzicky napadl tak, že mu rozbil spodní ret.
Celému incidentu však předcházela konverzace, při níž se Tříska
nejprve pokusil policisty přemluvit, aby koleje mohl přejít, neboť spěchal
na písemnou zkoušku, avšak neuspěl. Jelikož se Třískovi jednání
policistů zdálo hrubé a arogantní, při odchodu směrem k vestibulu
hlavního nádraží poznamenal: „Já teda sice jdu, ale jestli to nestihnu,
budu si na vás stěžovat,“ načež ho policisté zadrželi, vyžádali si od
něj občanský průkaz a jeden z policistů začal Třísku telefonicky
lustrovat, přičemž údajně prohlašoval, že ho zadrží a odvedou na
stanici.
Tříska si mezitím poznamenal služební číslo jednoho z policistů,
které má redakce k dispozici. Tento policista se měl také otázat, zda mu
může říct něco soukromě. Aniž se Tříska stihl vyjádřit, měl mu
policista sdělit, že je „dement“. Tříska následně popsal, že se do
hovoru zapojil i druhý policista, přičemž měl o Třískovi prohlásit,
že je „idiot“ a „čurák“. Na to si chtěl Tříska zapsat služební
číslo i druhého policisty, ten však údajně k Třískovi přistoupil,
použil další sprostá slova a udeřil Třísku pěstí do obličeje tak, že
mu rozrazil spodní ret, který začal krvácet.
Svědek se potichu vytratil
Tříska vypověděl, že se již v průběhu konverzace pokusil zajistit
svědka, jímž měl být mladý muž procházející kolem a jehož popis si je
stále schopen vybavit. Ten však po fyzickém útoku odešel. Na moment
svědkova odchodu si Tříska nepamatuje a kontakt se mu získat nepodařilo.
Neexistuje ani písemný záznam incidentu, neboť dříve, než se na
Třískovu žádost dostavili všichni na stanici nacházející se na hlavním
nádraží, aby sepsali protokol, policista, který Třísku napadl, se mu měl
při čekání před stanicí omluvit. Své jednání údajně zdůvodnil tím,
že „dělá již třetí šichtu a už z toho má děsné nervy“. Tříska
uvedl, že podle něj nemělo smysl tam déle setrvávat. Navíc si byl vědom,
že napadení nemá jak dokázat. Také měl obavy, že promešká zkoušku bez
nároku na náhradní termín.
Přímými svědky tak zůstávají pouze tři účastníci – Tříska a
dva policisté. Třískova stavu si však všimli i studenti na zkoušce a
Třískův spolubydlící, neboť rána podle Třísky krvácela ještě další
tři hodiny. „Když mi Aleš líčil, co se stalo, zvedlo mě to ze židle.
Takoví lidé by jednoznačně neměli pracovat u státní policie,“
rozhořčuje se spolubydlící Michal, student 3. ročníku ČVUT, který ránu
na rtu popsal jako tržnou a zdokumentoval ji. „Přišlo mi, že to muselo
být dost nepříjemné až brutální. Mělo by se s tím něco dělat,“
reaguje na incident Třískova spolužačka Naďa Jašíková.
„O žádném napadení jsem neslyšel a i kdyby ano, nemohl bych mluvit
o podrobnostech,“ vysvětluje příslušník oddělení železniční policie
sloužící na stanici na hlavním nádraží, který odmítl sdělit své
jméno. S jiným policistou – vedoucím služebny – mluvil také Antonín
Pavlíček z katedry systémové analýzy na FIS, s nímž celý incident
Tříska v rámci předmětu rozebíral. Vedoucí se podle Pavlíčka tvářil
rozhořčeně a omlouval se s tím, že celou věc nechá prošetřit
oddělením kontroly. Následně také Pavlíček od vedoucího služebny
zjistil, že Třískou zaznamenané služební číslo policisty nepatří mezi
jeho podřízené. Stížnost se tedy přesune na nadřízené.
Policisté budou určitě zapírat
„Student si může písemně stěžovat u ředitele Policie ČR, ale
obávám se, že to nepomůže. Policisté si navzájem dosvědčí svoji
nevinu,“ navrhuje doc. Michal Spirit z katedry podnikového a evropského
práva na Fakultě mezinárodních vztahů (FMV) a dodává, že by za velký
úspěch považoval i písemnou omluvu jménem Policie ČR. „Bylo by možné
podat i trestní oznámení na protiprávní jednání policisty podle § 53,
zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. Student ale nezavolal do
školy, ani nešel k doktorovi. Navíc už uplynula poměrně dlouhá doba,
během níž se rána zahojila, nemluvě o tom, že by policisté podle mne
určitě zapírali,“ konstatuje doc. Pavel Mates z katedry práva na
Národohospodářské fakultě (NF).
„Jde mi o to, aby se studenti dozvěděli, co jim hrozí při přechodu
přes koleje a jak se mohou zachovat policisté. I vedení zjistí, co se
děje. Třeba se pak někdo začne zabývat dostupností do školy,“ přeje si
Tříska. Poukazuje tak na dlouhodobý problém, jak si nejen studenti často
zkracují cestu z hlavního nádraží na Náměstí W. Churchilla. Dopouští
se tak ale přestupku. „Pokud policista při obchůzce svého hlídkového
úseku vidí, že někdo páchá přestupek, může to řešit například
domluvou nebo pokutou,“ informuje příslušník policie.
Jaké máte zkušenosti s přecházením kolejí vy?
