Výuka práva patří podle studijního plánu E k povinnostem všech
studentů Vysoké školy ekonomické. Mnozí ji považují za obtížnou,
protože zahrnuje velký záběr učiva. Jiným vadí, že se musí učit kvanta
teorie, ačkoli nestudují práva, ale ekonomku.
Definice a paragrafy se pamatují lépe, vykládá-li je vyučující
zábavnou nebo zajímavou formou. K podobným učitelům patří i Květoslav
Žák, na jehož přednášky se většina studentů těší. Na otázky, zda
považuje výuku za zbytečně náročnou, jak se ji snaží oživit a další,
odpověděl Studentskému listu.
Souhlasíte s tvrzením, že je výuka práva přehnaně
teoretická?
Považuji ji za naprosto přiměřenou a nezbytnou, neřekl bych, že se
něco učí zbytečně. Jednotlivé právní předměty navíc schválila
akreditační komise. Například předmět 2PR101 se skládá z úvodu do
práva a z obchodního práva, což je nezbytný základ pro možnost studia
dalších volitelných předmětů jako Právo duševního vlastnictví,
Trestná činnost v ekonomice, Veřejné právo, Směnečné a Šekové právo,
Insolvenční právo a mnoho jiných. Z jednotlivých kurzů by si studenti
měli odnést co nejvíce, neboť se domnívám, že ekonomové musí určité
právní minimum ovládat.
Má podle vás smysl na přednáškách diktovat teorii, kterou
student najde ve skriptech nebo vypracovanou na borci?
Určitě to smysl má, neboť student, byť inteligentní, všemu
neporozumí. Navíc nezná souvislosti a vazby na další právní
předpisy.
Nemyslíte si, že by namísto padesáti stran teorie bylo
užitečnější znát, kde co hledat a jak to pochopit?
Domnívám se, že teorie je nezbytná. Váš dotaz pramení nejspíše od
studentů, kteří absolvovali pouze předmět 2PR101. Pokud vycházím
z vlastních zkušeností u dalších volitelných předmětů, mohu tvrdit,
že praktických příkladů uvádím dostatek. Vím totiž, že si student
díky konkrétnímu příkladu danou problematiku lépe zapamatuje. Na
přednáškách také rád vítám zpětnou vazbu v podobě dotazů.
Dokážete si k výuce představit cvičení? Jak by
probíhalo?
Takovou výuku si samozřejmě představit umím, ale ne u předmětu
2PR101, kde mám dvě stě studentů. V předmětu Trestná činnost
v ekonomice, který přednáším, jsem několikrát písemně zadal fiktivní
případ. Studenti měli za úkol pracovat s trestním zákonem a určit
skutkovou podstatu trestného činu, což nebylo vždy jednoduché. Učili se
tak pracovat se zákony a pokoušeli se je aplikovat na konkrétním
příkladě. Měl jsem pocit, že je to zaujalo a bavilo.
Ke Studentskému listu se donesla zpráva, že jste dostal zákaz
zkoušet.
Toto tvrzení není pravdivé. Nevím, proč někdo takové informace
rozšiřuje.
