Zápisky z Číny: Když jste v cizině hitem
Cestování, Studentský životV dnešní době globalizace a poměrně snadného cestování má člověk pocit, že pokud náhodou nenarazí na nějaký domorodý kmen v Africe, nemůže se stát, že by byl jako běloch hitem. Opak je ale pravdou. V nejlidnatější a zároveň i v jedné z nejbohatších zemí světa, Číně, jsem měl možnost nejen zjistit, jak moc jsem se mýlil, ale také jak je svět stále neprobádaný.
Číňané, ačkoliv velmi hrdý národ, vnímají bělochy jako velmi krásné a atraktivní lidi. V drtivé většině případů se s nimi totiž setkávají jen v televizi. A pokud vyrazíte mimo města typu Šanghaj a Peking, kde o bělochy není nouze, stáváte se celebritou velkého významu.
Během pěti měsíců v Číně se se mnou fotilo několik stovek lidí, kteří se tím nezapomněli ihned chlubit na sociálních sítích. Reálný dopad těchto fotek je myslím mnohem větší – klidně v desetitisících zhlédnutí. A to nepočítám momenty, kdy mě fotili bez mého vědomí. Vydáte-li se do menších měst či méně známých oblastí, velmi snadno se z vás stává Johnny Depp, a to bez nadsázky. Je to jako dostat se na jinou planetu, jste někým výjimečným jen kvůli svému vzhledu. Ženy se na vás smějí a každý se s vámi chce přátelit.
Mojí výhodou bylo, že se učím čínsky. Můj zážitek při setkání se proto ještě znásoboval, jelikož jsem věděl, že se o mně baví, aniž by tušili, že jim rozumím. Připadal jsem si jako ve filmu Po čem ženy touží. „Podívej se, jak je vysoký a krásný, s ním bych se chtěla vyfotit…,“ slyšel jsem. Mé ego bylo neuvěřitelně vysoko a podobné situace doprovázel také nespočet komických zážitků.
Fotili mě ve dne, v noci
Při jízdě metrem jsem si najednou uvědomil, že vedle si náctiletá Číňanka fotí selfie, načež většinu fotky vyplňuji já. Při spánku v nočním lůžkovém vlaku mě vzbudilo prudké světlo. Fotil mě totiž Číňan, který si uprostřed noci zapomněl vypnout blesk. Vyfotil jsem si selfie s jedním Číňanem a na deset minut se u mě vytvořila fronta lidí, kteří ztratili veškerý ostych a využívali situace. Fotil jsem se na ulici, v autobuse, u památek, prakticky kdykoli jsem na to kývl. Děti, mladí nebo dospělí, senzací jsem byl pro všechny.
Zní to komicky, ale tato ekonomická velmoc je stále zcela neprobádané území plné lidí, kteří o to velkém světě jen slyšeli. A jsou nadšení, že se z něj přišel někdo podívat právě do jejich města a oni měli to štěstí ho potkat. Čínští turisté proudí do Evropy po statisících, ale málokdo z nás si uvědomuje, jak malé je to procento z téměř jeden a půl miliardové populace. Většina z nich za hranicemi vlastní země nikdy nebyla.
Foto: archiv Lukáše Hulínského
Mohlo by tě zajímat:
- Vývoj areálu ekonomky: přes vinice a plynárnu k moderní univerzitě 21. století
- Halyna Kovalenko: Cesta k vlastnímu podnikání začíná v AIESECu
- Týdenní souhrn: VŠE navštíví předseda ÚOHS, vánoční atmosféra a Mikuláš