Záplata: Na Petříně je ke hvězdám blíž

16. 9. 2005 | | Cestování

„Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se dotýká,“ praví známá věštba. Ačkoliv o té slávě můžeme spekulovat, bájné kněžně Libuši nelze upřít, že si člověk na Petříně, nejvyšší dominantě Prahy, skutečně blízko hvězd připadá. A to nejen v přeneseném smyslu slova, vedle soch velikánů Jana Nerudy, Jaroslava Vrchlického nebo Karla Hynka Máchy.

„Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se dotýká,“ praví známá věštba. Ačkoliv o té slávě můžeme spekulovat, bájné kněžně Libuši nelze upřít, že si člověk na Petříně, nejvyšší dominantě Prahy, skutečně blízko hvězd připadá. A to nejen v přeneseném smyslu slova, vedle soch velikánů Jana Nerudy, Jaroslava Vrchlického nebo Karla Hynka Máchy. Dnešní Záplatou mohou studenti zalátat díru v rozvrhu o velikosti dvou přednášek – dotkneme se hvězd skrze Štefánikovu hvězdárnu na Petříně.

Ze zastávky tramvaje (číslo 6, 12, 22 a 23) Újezd nebo Hellichova nás nahoru bez problému dopraví lanová dráha. Na samém vršku vkročíme do malebného Růžového sadu, který v jarních měsících vykvétá do plné krásy, ale v zimě příliš neohromí. Vydáme-li se od lanovky dál vpravo, po chvíli dorazíme do cíle: členitá budova hvězdárny pochází ze třicátých let, má tři kopule (hlavní, západní a východní) a pozorovací domeček. U vchodu nás uvítá socha astronoma, letce a politika Milana Rastislava Štefánika, kterou zde v roce 1994 odhalil tehdejší prezident Václav Havel. Za zmínku určitě stojí i přes 300 let staré, bezmála pětimetrové, sluneční hodiny.

Spolu s Planetáriem Praha se tato hvězdárna aktivně podílí na popularizaci české vědy: pravidelně je tu pořádán kurz astrofyziky a astronomie, jehož úspěšní absolventi mohou mimo jiné provádět návštěvníky při prohlídkách objektu. Samozřejmostí jsou různé prezentace pro základní a střední školy, denní i noční pozorování vesmírných objektů pro širokou veřejnost či výklad k přístrojovému vybavení. V dolním patře mohou příchozí prozkoumat planety naší sluneční soustavy nebo průběh mise na rudou planetu s popisem osudů sond Viking a Mars Global Surveyor. V horním patře jsou k vidění unikáty jako Laplaceova učebnice nebeské mechaniky z roku 1844. Dále se po schůdcích dostaneme ke kopulím, které jsou vybaveny různými druhy dalekohledů. Pouze východní kopule je určena výhradně pro odborná sledování, proto není veřejnosti přístupná.

Štefánikova hvězdárna je v pondělí uzavřena, od úterý do pátku má v těchto měsících otevřeno od 14 do 19 hodin a od 21 do 23 hodin, o víkendu ještě navíc od 10 do 12 hodin. Jako studenti u pokladny zaplatíme dvacet korun, prohlídka s přednáškou či pořadem nás bude stát o pět korun víc. K dispozici je tu mimo jiné i knihovna obsahující knihy z oboru, tedy z astronomie a kosmonautiky. Jejich výpůjčka je možná v pondělí od 16 do 19 hodin, v úterý a ve čtvrtek od 14 do 18 hodin.

Mohlo by tě zajímat: