Začátkem října spustil Google svoji službu Music v plné verzi i pro
české uživatele. Za poplatek nabízí poslech milionů skladeb v databázi
za možnost stáhnout si hudbu do mobilu. Na Slovensko zatím Google Music
bohužel nedorazila. Přinášíme vám dojmy po měsíci jejího
používání.
Google nabízí svůj produkt ve dvou verzích. Zdarma si můžete nahrát
až dvacet tisíc svých skladeb z pevného disku do webového úložiště a
poslouchat je kdekoli, pokud jste online. Využít můžete také klasický
obchod s hudbou ke stažení. Daleko zajímavější je však vyšší verze
„Naplno.“ Předplatitel získá na počítači a v mobilu přístup
k milionům skladeb, včetně českých. Databáze je opravdu téměř
neomezená, nechybí dokonce několik posledních alb Michala Davida a staré
nahrávky Hurvínkových dobrodružství. Kromě poslechu podle interpretů a
alb jsou k dispozici také žánrová „rádia.“
V mobilní aplikaci (zatím dostupné jen pro Android, brzy pro iOS) si
můžete vybrané skladby stáhnout. Nejde sice o mp3, soubory se ukládají ve
speciálním formátu, ale přehrávat je lze offline. Pro uživatele bez
drahého mobilního internetu jde o důležitou výhodu, navíc nenasytné
streamování dokáže sežrat datový limit během několika hodin.
Měsíční poplatek Google stanovil na sympatických 149 korun, zatímco
uživatelé v USA platí 10 dolarů. Pokud si „Naplno“ předplatíte do
15. listopadu, vyjde vás předplatné jen na 129 korun bez časového
omezení. Spokojený tak musí být každý, kromě chudáků majitelů obchodů
s cédéčky.
Revoluce, která potřebuje evoluci
Přestože v Americe již funguje delší dobu, potýká se Google Music
stále s chybami a nedodělky. Tento týden v úterý mi skoro celý den
nefungovala v žádném z prohlížečů, písnička se zasekla při
načítání. Stěžovali si i další uživatelé, zatímco jiným fungovala
v pořádku. Aplikace pro Android v té době fungovala. I ta má však
mouchy. Při sestavení seznamu skladeb se mi některé písničky hlásily jako
nedostupné bez wi-fi, přestože šlo o mp3, uložené v mobilu. Při
přehráváním seznamu je však aplikace normálně spustila. Mobilní verze by
si také zasloužila příjemnější rozhraní. Skladby zpřístupněné pro
offline poslech poznáte podle ikonky oranžového špendlíku vedle obrázku
alba, ale nemáte možnost si zobrazit jen tato alba ani zjistit, kolik místa
v paměti zabírají.
Úplně náhodné přehrávání na základě historie poslechu s názvem
„Zkusím štěstí“ je zatím spíš špatný vtip. Vybraný seznam jsem
znechuceně přepnul po několika přeskočených tklivých písních. Aspoň se
nemusím obávat, že by toho o mě Google věděl příliš mnoho. Rychlost
streamování i stahování naopak nezklame, jen čas od času (přibližně
jednou za hodinu) možná zaznamenáte ve sluchátcích drobné „lupnutí,“
které je nejspíš způsobeno nahráváním skladby z paměti.
Rozhodně však nechci tvrdit, že je Google Music špatně použitelná.
I přes docela dlouhý seznam chyb a chybiček jde skutečně o revoluci
v tuzemské distribuci hudby s velmi přátelskou cenou. Pokud za hudební CD
utratíte alespoň dvě stovky měsíčně nebo vás unavuje nepřehledný,
pomalý a polopirátský Grooveshark, určitě si Google Music vyzkoušejte. Já
si po pouhém měsíci už neumím představit, že bych neměl k dispozici
tolik aktuálních i starých alb, co se do mých uší vejde.
Čtěte také:
