Zatažené rolety a rozsvícená všechna světla, zpětný projektor svítící celou vyučovací hodinu – takové je prostředí výuky na VŠE. Stačí občas zhasnout světla nebo zavřít okno a je možné uštřit desítky tisíc korun. Stačí se občas podívat kolem sebe.
Zatažené rolety a rozsvícená všechna světla, zpětný projektor svítící celou vyučovací hodinu – takové je prostředí výuky na VŠE. Stačí občas zhasnout světla nebo zavřít okno a je možné uštřit desítky tisíc korun. Stačí se občas podívat kolem sebe.
Nehospodárné svícení stojí spoustu peněz. Každý den se můžeme na VŠE setkat se značným plýtváním elektrickou energií. Není složité najít učebnu, ve které jsou i v pravé poledne zataženy všechny žaluzie a svítí všechna světla. Nikoho nenapadne odtemnit a zhasnout. Podle vyjádření energetiků z technicko-správního oddělení by bylo možné při hospodárnějším svícení ušetřit ročně řádově několik desítek tisíc korun. Všechny zbytečně prosvícené peníze by se daly ušetřit například kdyby vyučující dohlédnul na to, aby bylo o přestávce zhasnuto nebo alespoň, aby zbytečně nesvítila všechna světla. Například v posluchárnách v přízemí jsou tři světelné zdroje. Jsou zde umístěny dvě sady po 64 zářivkách a 11 halogenových žárovek. Ve většině případech je zbytečné, aby svílily všechny zářivky. I za oblačného počasí postačí světlo z jedné sady zářivek. Používat halogenové žárovky pro běžnou výuku je naprosto zbytečné. Navíc, častým rozsvěcením a zhasínáním halogenových žárovek se snižuje jejich životnost, čímž opět vzrůstají náklady na provoz školy. O přestávce nebo v pravé poledne za jasného počasí se svítit nemusí vůbec. V mnoha případech by jen stačilo roztáhnout žaluzie.
Jelikož jsou zářivky napájeny střídavým proudem a pracují na principu elektrického výboje, který nemá konstantní intenzitu po celou dobu jejich životnosti, světlo ze zářivek, pokud jsou starší nebo vadné, bliká. Zdravé oko toto blikání přímo nevidí, ale unavené nebo nemocné oko je blikáním zářivek namáháno a unavováno. V učebnách jsou sice instalovány moderní zářivky splňující přísné kvalitativní limity, ale zářivky mají ještě jinou vlastnost. Sluneční světlo je pro oči zdravější, protože je, mimojiné, složeno z širšího rozsahu viditelného elektromagnetického vlnění, zatímco světlo ze zářivek obsahuje pouze jeho určitou, omezenou část. Stačí se podívat kolem sebe, kolik lidí je vybaveno dioptrickými brýlemi. Svůj podíl na této civilizační nemoci má nevhodné osvětlení, kterým zářivky nesporně jsou. Je nutné zabezpečit kvalitní osvětlení při snížené viditelnosti, ale nahrazovat sluneční svit zářivkami je nesmyslné.
Další položkou ve zbytečně vyhozených penězích ze školního rozpočtu jsou náklady na rozbitá okna a na výměnu podlahových krytin. Často se stává, že se v učebnách díky průvanu rozbije okenní tabulka. Ing. Horský z technicko-správního oddělení uvádí, že se během každého semestru vyměňuje až 100 okenních výplní. Nákladná je rovněž výměna podlahových krytin. Jsou-li otevřena okna a venku prší, dostane se voda i do učeben a na podlahu. Materiály v podlaze pak pracují a po několika letech je nutno je vyměnit. To jsou jen další vyhozené peníze.
Obrovský podíl na nevšímavosti a lhostejnosti studentů má škola. Díky velikosti VŠE a anonymitě jejího prostředí chybí u studentů jakýsi pocit odpovědnosti a zájem o věci veřejné. Ve škole tráví student obvykle většinu svého dne a nemělo by mu tedy být lhostejné v jakém prostředí se pohybuje. Když jde večer jako poslední z učebny, mohl by alespoň zavřít okna a zhasnout rozsvícená světla.
