Všude na světě lidé uvažují o tom, co udělat, aby se měli lépe. Zda má vláda nechat ekonomiku jít volně, regulovat ji, nebo ji dokonce zcela ovládnout. Tyto diskuse jsou často velmi ideologické, proto je dobré mít možnost opřít se o tvrdá data, která nezkresleně a apoliticky popisují realitu.
Všude na světě lidé uvažují o tom, co udělat, aby se měli lépe. Zda má vláda nechat ekonomiku jít volně, regulovat ji, nebo ji dokonce zcela ovládnout. Tyto diskuse jsou často velmi ideologické, proto je dobré mít možnost opřít se o tvrdá data, která nezkresleně a apoliticky popisují realitu.
Kanadský Fraser Institute před časem vydal zprávu o ekonomické svobodě v jednotlivých státech světa. Pro někoho to může být odpověď na otázku co udělat, aby se nám vedlo lépe. Země jsou řazeny v žebříčku podle pěti kritérií: velikosti pravomocí vlády a zdanění, právního systému a vymahatelnosti práva, stability měny, volnosti zahraničního obchodu a regulace pracovních a kapitálových trhů.
Vítězové a poražení
Ekonomická svoboda tedy podle kanadských vědců neznamená bezvládí. Rozumné vlády pomáhají lidem při ochraně jejich majetku a bezpečnosti a nechávají jim volnou ruku a svobodu volby bez vysokých daní.
V první desítce našeho žebříčku nalezneme pouze bohaté země. Vítězem se stal Hongkong, následovaný Singapurem, o třetí místo se dělí Spojené státy se Švýcarskem. Pohled na druhý konec je o něco smutnější. Úplně poslední je Zimbabwe, o málo lépe na tom jsou Kongo nebo Venezuela. Vesměs jsou vzadu státy, kde se masově znárodňuje, případně probíhají etnické boje. O kvalitě života v těchto zemích asi nemá smysl příliš psát.
Jak jsme na tom?
Česká republika obsadila 45. místo ze 130 hodnocených zemí. Těsně před námi je Litva a Uruguay, za námi Řecko a Peru. 19 zemí EU se umístilo před námi. Pokud se podíváme do jednotlivých složek hodnocení, naši pozici výrazně vylepšuje svobodný zahraniční obchod a stabilita měny, naopak nejhorší oblastí je zdanění a velikost vlády. V této části jsme se propadli na 112. místo, celkem snadno se před nás dostaly i země jako Tunis (91. místo) nebo Ukrajina (109. místo).
Svoboda a blahobyt spolu souvisí
Vliv ekonomické svobody na blahobyt je jednoznačný. Pro větší přehlednost byly státy rozděleny do čtyř skupin, od nejvíce svobodných po nejméně. Výsledek ukazuje graf. Nejsvobodnější země v HDP na hlavu jasně vedou a zbylé kvartily jsou seřazeny sestupně. Někdo před výší HDP na hlavu preferuje situaci, kdy budou lidé v jedné zemi mít stejné nebo co nejvíce si podobné příjmy. A žádá vládu, aby pomocí vysokého zdanění tyto příjmy narovnávala. Dalo by se tedy očekávat, že v zemích s nízkou ekonomickou svobodou budou mít lidé s nízkými příjmy více než tam, kde velká redistribuce neprobíhá. Naměřená data však tyto úvahy nepotvrzují.
Jak můžeme vidět v tabulce (viz box), nejchuších 10 % lidí v každé zemi pobírá něco přes 2 % celkových příjmů a nezáleží na tom, jak mnoho která vláda přerozděluje. Posun k menší svobodě tak nejenže nepomůže chudým absolutně (tam dokonce velmi ztratí, protože budou brát stejné procento, ale z mnohem menšího produktu), ale ani relativně – budou se i v rámci vlastní země cítit chudí.
Svobodně pracovat…
Poměrně zajímavé je i srovnání nezaměstnanosti v jednotlivých zemích. Ukazuje se zde, že čím je vyšší regulace trhu, tím je vyšší nezaměstnanost. Dopady omezení pracovního trhu tak škodí těm, které mají chránit. V nejsvobodnějších zemích je nezaměstnanost poloviční oproti průměru, země s vysokými regulacemi trpí vysokou nezaměstnaností.
Srovnání zemí ukazuje, kde má naše země co zlepšovat, abychom se v budoucnu zařadili mezi ty bohaté v první desítce. Ve výši zdanění jsme se nevešli ani do první stovky a v regulaci pracovního trhu figurujeme na 78. místě. Naopak celkem dobře si stojíme ve volnosti mezinárodního obchodu, kde jsme obsadili 13. místo. Nezbývá než popřát nové vládě, ať už bude jakákoli, aby se snažila ekonomickou svobodu zvyšovat a dostat nás ze společnosti Uruguaye a Peru mezi země, jako je Švýcarsko nebo Spojené státy.
Podíl příjmů nejchudších lidí
Skupina zemí Podíl příjmů nejchudších 10 % obyvatel na celkových příjmech
1. (Nejsvobodnější) …2,2 %
2. …2,4 %
3. …2,1 %
4. (Nejméně svobodná) ..2,5 %
