Kritéria pro přijetí uchazečů na výměnný semestrální pobyt do zahraničí se opět změnila. Po loňském incidentu, kdy se zjistilo, že někteří studenti znali část otázek znalostního testu předem, bude od letoška kladen větší důraz na studijní výsledky.
Kritéria pro přijetí uchazečů na výměnný semestrální pobyt do zahraničí se opět změnila. Po loňském incidentu, kdy se zjistilo, že někteří studenti znali část otázek znalostního testu předem, bude od letoška kladen větší důraz na studijní výsledky.
Rovných sedmdesát bodů si na pomyslný účet připíšou šťastlivci s tím nejlepším možným studijním průměrem. V ostatních disciplínách prvního kola výběrového řízení může uchazeč získat celkem sto bodů za jazykové znalosti, odborné kurzy v cizím jazyce, účast v Buddy Systemu a znalostní test.
Argument, že VŠE chce na zahraničí školy posílat ty nejlepší studenty, naprosto chápu. Také se přikláním k tomu, že by studenti měli získat „plus“ body za jazykové zkoušky a certifikáty. A s tím, že se má psát znalostní rozřazovací test, nelze než souhlasit. Přece vás nevyšlou reprezentovat školu za to, že máte hezký úsměv.
Dvacátého třetího února budou poprvé studenti vyplňovat test o padesáti otázkách. Prvních třicet bude jako doposud ze všeobecných znalostí. Další várka otázek bude pokládána v cizím jazyce. Jejím cílem ale nebude zjistit, zda znáte všechny španělské subjunktivy, německé plusquamperfektum nebo anglické předložky, bude se vztahovat na danou jazykovou oblast a její reálie. Hlásíte-li se tedy s italštinou, ujistěte se, že znáte jména všech fotbalových týmu v Itálii a datum poslední erupce Vesuvu.
Všem ostatním, kteří chtějí studovat ve staré dobré angličtině, nezbývá, než znát úplně všechno. Od výsledků posledních švédských parlamentních voleb až po typický australský pokrm. Jako nejlepší řešení se tedy jeví hlásit se pokud možno s relativně méně obvyklým jazykem – s jazykem, kterým hovoří málo národů s co možná nejchudší zásobou historicko-kulturně-politických událostí.
Novinkou je i druhé kolo výběrového řízení v podobě motivačních pohovorů. Až sem postoupí čtyři stovky studentů, které prověří odborná komise. V prvé řadě bude zjišťovat, zda student skutečně má motivaci ke studiu v zahraničí. Úkol to zřejmě nebude lehký, sama bych nevěděla, jak skutečný zápal odlišit od neskutečného, pokud vůbec nějaký takový existuje. Existují snad správné a nesprávné důvody, proč chtít studovat v zahraničí?
V druhé fázi dojde i na jazykové dovednosti. Mělo by se ukázat, jestli jednička ze souborné/bakalářské zkoušky je reálným obrazem jazykových znalostí a potažmo schopnosti studovat v tomto jazyce na zahraniční univerzitě. Hin sa ukáže, do roka a do dne.
