Každý rok se v různých oblastech dostávají na výsluní různé trendy a gastronomie není žádnou výjimkou. Zatímco pod pojmem bio food nebo fast food si většina z nás dokáže dávno něco představit, existují i takové trendy, jejichž názvy nejsou tolik rozšířené a které si teprve začínají probojovávat cestu do všeobecného povědomí. Proto si v dnešním článku představíme deset současných gastronomických trendů.
Slow food
Hnutí slow food vzniklo v Itálii v roce 1986 jako obrana proti již tehdy hojně rozšířenému fast foodu. Cílem slow food je, aby jídlo nesloužilo pouze k nasycení, ale hlavně jako smyslový prožitek. Klade důraz na místní produkty a zachování kultury u stolu. Filozofie slow food se zakládá na třech principech – dobré, čisté, poctivé. Dobré jídlo má být nejen chutné, ale hlavně čerstvé. Čisté jídlo je šetrné k přírodnímu prostředí a neobsahuje žádné chemické náhražky. Poctivost jídla je v tomto případě daná cenovou dostupností pro spotřebitele.
Fun food
Kreativitě se meze nekladou. A totéž platí i u fun food, někdy označovaného i jako fancy food. Nejen profesionální kuchaři v restauracích, ale i kuchaři-amatéři si mohou pohrát s jídlem či jeho naservírováním. Z jídla se pak doslova stává umění. Fun food je velice oblíbený zejména pro děti, které mnohem radši zkonzumují ovoce či zeleninu, která je naservírována v podobě zvířete. Fancy food tedy není pouze o umění, ale může vést ke zdravějšímu životnímu stylu mladých lidí.
Brain Food
Vzhledem k blížícímu se zkouškovému období by si každý student měl přidat brain food potraviny do nákupního seznamu. Jak už jistě tušíte, jedná se o potraviny, které mají blahodárné účinky na náš mozek. Nejenže tyto „superpotraviny“ zlepšují koncentraci a paměť, ale zároveň pomáhají předcházet různým chorobám spojeným s funkcí mozku, jako je například demence nebo Alzheimerova choroba. Výkon mozku zvyšují různé druhy ořechů a semínek, čokoláda s vysokým procentem kakaa zase podporuje paměť a zlepšuje náladu.
Vlašské ořechy podporují správné fungování mozku
Finger Food
Finger food, jak již název napovídá, zahrnuje drobné pokrmy, na jejichž konzumaci není potřeba využívat příbory. Jelikož velikost těchto pokrmů odpovídá jednomu až dvěma soustům, česky bychom tyto pokrmy nazvali jako jednohubky. Finger food může být slané i sladké, příkladem mohou být nugetky, sushi, špízy nebo minimuffiny či různé ovocné košíčky. S finger food se nejčastěji setkáte na rautech či večírcích.
Fusion cuisine
Fusion cuisine kombinuje regionální prvky kuchyně s exotickými a nebo dochází k namixování více kuchyní najednou. Tento styl vznikl ve Spojených státech amerických. Fusion cuisine může vznikat experimentováním kuchařů. Zároveň může fusion cuisine vznikat přirozeně vlivem různých změn v regionech, jako je například migrace. Fusion cuisine má tedy na svědomí více či méně zvláštní kombinace jídel, jako příklad můžeme uvést sushi pizzu nebo sushi burrito.
Příkladem fusion cuisine je sushi burrito
Functional food
S trendem zdravého životního stylu jde ruku v ruce i tzv. funkční jídlo. Jedná se o potraviny, které jsou nejen nutričně vyvážené, ale přináší i další zdravotní benefity. Mezi functional food lze zařadit ty potraviny, které obsahují značné množství minerálů, vitamínů, vlákniny a dalších zdraví prospěšných látek. Kromě ovoce, zeleniny, ořechů a semínek naleznete mezi functional food i mořské plody, fermentované (neboli kysané) potraviny, různé druhy bylinek a koření a v neposlední řadě i kávu a černý či zelený čaj. Tento koncept vznikl v Japonsku v 80. letech minulého století, kdy se vláda snažila prosazovat právě ty potraviny, které mají blahodárné účinky na zdraví svých občanů. Nutno dodat, že tyto potraviny mají pozitivní vliv i na naše psychické zdraví, jak se říká: ve zdravém těle zdravý duch!
Molekulární gastronomie
Přestože byla molekulární gastronomie poprvé oficiálně představena už v roce 1992 v Itálii, svou pozornost si získala až v posledních letech. Principem této kuchyně je upravovat běžné potraviny pomocí chemických látek a prostředků. Během těchto úprav dochází zejména ke změně skupenství a podobě pokrmů. Pokrmy mohou být naservírovány v podobě pěny, gelu, prášku nebo třeba kaviáru.
Tento typ gastronomie si rád hraje s lidskými smysly. Člověk, který ochutnává pokrmy připravované v rámci molekulární kuchyně, do poslední chvíle netuší, jak bude jeho jídlo chutnat. Pak se jednoduše stává, že vám naservírované špagety chutnají jako hovězí vývar.
Velmi oblíbeným odvětvím molekulární gastronomie se stala molekulární mixologie, která je zaměřena na alkohol. Díky této technice pak můžete ochutnat alkoholické koktejly v podobě cukrové vaty, želé nebo třeba zmrzliny.
I takhle může vypadat svíčková
Food carving
Food carving by se spíše než do gastronomie mohl zařadit mezi kreativní umění, jedná se totiž o vyřezávání různých tvarů, motivů, zvířat nebo například obličejů do ovoce a zeleniny. Původ food carvingu není zcela jistý, pravděpodobně vznikl ve třináctém století během festivalu Loy Krathong v Thajsku. Mezi nejoblíbenější produkty na vyřezávání patří meloun a dýně.
Dnes existuje mnoho kuchařských soutěží zaměřených právě na food carving. V České republice je to například mezinárodní dýňový šampionát v Českých Budějovicích, Melounový šampionát v Třebíči nebo Gastro Vitana v Hradci Králové.
Ethical eating
Ethical eating neboli etické stravování je druh etického konzumerismu a je spojen s určitými obavami. Mezi tyto obavy patří negativní vliv na životní prostředí způsobený zejména průmyslovými zemědělskými technikami, které jsou z dlouhodobého hlediska neudržitelné, vykořisťovatelské pracovní postupy, které jsou rozšířené v rozvojových zemích, a špatné zacházení se zvířaty. V neposlední řadě se jedná o obavu z nedostatku jídla pro ostatní a z nepředvídatelných důsledků potravinové politiky. Etické stravování se zaměřuje primárně na omezení spotřeby masa, vajec, mléčných produktů, mořských plodů a plodin z rozvojových zemí.
Ethical eating je spojen s mnoha obavami
Fine dining
Fine dining je někdy označován jako gurmánské stravování. Jeho smyslem je poskytnout zákazníkovi prožitek nejen z chutného jídla. S fine dining se setkáte v luxusních restauracích, je to vrchol zážitkové gastronomie. Porce pokrmů bývají malé, důraz je kladen na chuť pokrmů, způsob servírování, kvalitní obsluhu a příjemnou atmosféru. Zároveň se od zákazníka očekává znalost etiky během stolování a vhodný dress code. Předchůdce tohoto konceptu vznikl ve Francii přibližně v 80. letech 18. století, brzy se však rozšířil do celého světa.
Foto: searchvectorlogo.com, theparentingdailytimes.wordpress.com, unsplash.com, twopurplefigs.com, news-medical.net, archiv Tomáše Kubíčka, mymodernmet.com, eurekastreet.com.au
