Na světě existuje spousta situací, které více či méně ovlivňují, či dokonce komplikují běžný způsob života. Jed může být potravinová alergie nebo intolerance. Co to je, jaký je mezi těmito pojmy rozdíl a do jaké míry zasahují do života lidí, si můžete přečíst v následujícím článku.
Alergie je přemrštěná reakce imunitního systému na určitou potravinu, takzvaný alergen. Národní zdravotnický informační portál uvádí, že alergickou reakci může vyvolat až 170 látek, které se běžně nachází v naší potravě, bývají to zejména proteiny.
„O alergii na mák jsem se dozvěděla už ve školce, když jsem k obědu snědla šišky s mákem. Najednou mi napuchly oči, nic jsem neviděla a měla jsem vyrážku po celém těle,“ svěřila se se svým příběhem dvacetiletá Kristýna. Její alergie se projevuje relativně mírnými příznaky. „Naštěstí jsem nikdy vážnější reakci neměla, dávám si na to obrovský pozor a neustále nosím léky i adrenalinové pero u sebe. Kdybych požila pro mě nebezpečné množství máku, došlo by k zmodrání, omdlení až anafylaktickému šoku,“ popisuje.
Potravinová alergie se projevuje u každého člověka individuálně. „Když sním mléčný výrobek, po pár hodinách přijdou bolestivé křeče v břiše, zažívací potíže nebo pocity na zvracení. Bohužel neexistuje nic, co by mi v takových chvílích pomohlo, a tak musím čekat, než to samo přejde. To většinou trvá dalších několik hodin,“ sděluje studentka Vysoké školy ekonomické (VŠE) Tereza, která trpí alergií na bílkovinu kravského mléka a zároveň intolerancí laktózy. Svou diagnózu se dozvěděla poté, co po vypití jejího oblíbeného milkshaku skončila na jednotce intenzivní péče.
“Mírnější” intolerance
Potravinová intolerance neboli nesnášenlivost je pak způsobena poruchou metabolismu. Člověku chybí enzym, který štěpí danou látku, nebo není dostatečně aktivní, aby látku zpracoval. Potravinová nesnášenlivost nezpůsobuje tak závažné zdravotní problémy, nicméně také dokáže znepříjemnit den. „U potravin s nižším obsahem laktózy jako je sýr nebo máslo se mi nestane vůbec nic. Pokud si dám potravinu s vyšším obsahem laktózy, například jogurt nebo zmrzlinu, tak mám po zbytek dne střevní potíže,“ píše studentka fakulty mezinárodních vztahů (FMV) Adéla s intolerancí na laktózu.
Intolerancí trpí i další studentka FMV Pavlína, která také nepociťuje závažné zdravotní komplikace. „Zpravidla mi jen „škrundá“ v břiše. V horším případě mě pálí žáha, je mi nevolno, mám černo před očima nebo jsem dezorientovaná,“ tvrdí. Jak u alergie, tak i u intolerance závisí na množství zkonzumované potraviny.
Ať už člověk trpí alergií nebo intolerancí na potraviny, oboje dokáže zkomplikovat běžný chod života. „Každý den si musím dávat pozor na to, co jím, číst složení potravin, ptát se v restauracích, apod. Nejlepším řešením je, když si vařím sama,“ tvrdí Tereza. Nutno dodat, že člověk s alergií nebo intolerancí ovlivňuje i své okolí. „Kdykoli u někoho jím, tak se musím ptát, jestli tam náhodou není něco, co by mi mohlo vadit, v tom horším případě pak jídlo odmítnout, a to bývá dost nepříjemné,“ dodává Tereza. Nutno dodat, že náhražky běžných potravin bývají podstatně dražší.
Všechno zlé je pro něco dobré
A jak se tedy naučit s alergií a intolerancí žít? „Osobně bych druhým doporučila být otevřený svému lékaři o problémech týkajících se stravy. Díky tomu jsem mohla mít oči otevřené dřív, a tím pádem si přizpůsobit jídelníček,“ radí Pavlína. I přes všechny nepříjemnosti se na všem dá nalézt i to pozitivní. „Je to velká příležitost, jak objevit nové potraviny a skvělá jídla, na které bych normálně ani nenarazila. Od té doby, co o své intoleranci a alergii vím, tak mnohem raději vařím, peču a fakt si to užívám,“ oznamuje Tereza.
V neposlední řadě se člověk musí do jisté míry poprat s pocitem, že je odlišný od ostatních. „Kdybych mohla něco vzkázat svému mladšímu já, bylo by to, ať se za to nestydí. Časem jsem si na to zvykla a teď jsem vděčná, že je to „pouze“ alergie a až na pár drobností mě to v životě nijak neomezuje. Mám dvě ruce, mám dvě nohy a pozitivní mysl. A co víc si přát?“ uzavírá Kristýna.
