Nová kritéria pro přidělování kolejí odsouhlasil loni senát VŠE. Změněná pravidla měla ulehčit život českým studentům za cenu ztížení života cizincům. Opatření, které omezilo zahraničním studentům přístup k lůžku na koleji, nezabralo. Očekávané uvolňování míst pro české studenty ve velkém se nekonalo. Ba co se nestalo, podmínky pro přidělení kolejí se zpřísnily i pro Čechy.
Nová kritéria pro přidělování kolejí odsouhlasil loni senát VŠE. Změněná pravidla měla ulehčit život českým studentům za cenu ztížení života cizincům. Opatření, které omezilo zahraničním studentům přístup k lůžku na koleji, nezabralo. Očekávané uvolňování míst pro české studenty ve velkém se nekonalo. Ba co se nestalo, podmínky pro přidělení kolejí se zpřísnily i pro Čechy. Kilometrová hranice pro přidělení koleje se zvýšila a kvůli dalšímu omezení přišli o kolejní střechu nad hlavou i studenti, kteří sice bydlí daleko od Prahy, ale nemají své trvalé bydliště u rodičů.
Na adresu senátu se po zavedení nového opatření snesl křik a stížnosti Slováků, kterých je mezi cizinci nejvíc. Po zavedení „výhodné novinky” bylo tedy slyšet protesty Čechů i cizinců. Vedení školy mělo zřejmě máslo na hlavě, a tak navrhlo senátu, aby hlasoval o zmírnění podmínek diskriminujících cizince. Ten po dlouhé debatě nakonec řekl jasné ne. Pro co se rozhodl, za tím si stojí. Ale rektorka využila svých pravomocí a po vyslechnutí názoru senátu rozhodla, že tvrdé podmínky přece jen zmírní. Poslední verdikt tedy zní: 200 studentů z jiných zemí s nejlepšími studijními výsledky dostane vysněné lůžko na koleji.
Podle odhadů bude v příštím školním roce podávat žádost o kolej 540 zahraničních studentů. To, jestli třetina z nich kolej dostane, nebo ne, nijak dramaticky nepohne problémem, kterým je katastrofální nedostatek kolejních lůžek. Místo schvalování podmínek pro malé procento studentů by si vedení mělo radši lámat hlavu nad tím, kde vzít peníze na další výstavbu kolejí. Pokud bude škola přijímat stále víc uchazečů o studium a počet míst na koleji zůstane stejný, poteče jí za chvíli do bot. A nepomůže jí ani „hýbání” s dojezdovou vzdáleností, ani zamítnutí nároku na kolej pro všechny cizince.
Lékem na bolavé místo by možná mohlo být úplné oddělení kolejí od školy. Ty by se tak staly samostatným podnikatelským subjektem provozovaným nějakou neziskovou organizací. Za kolejné by pak studenti museli platit víc, ale s dotacemi od státu, které škola na provoz kolejí dnes dostává, by se určitě nejednalo o horentní sumy. Výhodou by bylo, že by jejich prozovatel vůbec nebyl závislý na škole a určitě by byl schopný pružněji než VŠE reagovat na zvýšenou poptávku po místech na koleji.
