Česko drží krok se západem. Pozor na to, kam spolu dojdou, varují ale experti

9. 10. 2014 | | Nezařazené

Česká ekonomika se vydala na západ, cestou ale skončila na Balkáně.
„Od konce devadesátých let kopírujeme vývoj západu. Ten se ale –
hlavně díky přibývajícím regulacím – přibližuje jihovýchodní
Evropě,“ shodují se experti, kteří vystoupili na konferenci „Budoucnost
české ekonomiky“ na pražské Vysoké škole ekonomické.

Jak ve čtvrtek napsal deník Insider, podle člena bankovní rady České
národní banky Lubomíra Lízala se Česko blíží západu hlavně v tom
smyslu, že roste tlak na vysoké veřejné výdaje. To pak s sebou nese dluhy,
které „nejsou vidět“. „Důležitou roli totiž nehraje pouze oficiální
veřejný, ale i takzvaný implicitní dluh, tedy jakési nepřiznané
závazky,“ vysvětluje Lízal. Jedná se podle něj například o penze nebo
zdravotní péči.

„Většina studií dochází k závěru, že čím je státní dluh
nižší, tím jsou veřejné výdaje efektivnější a mají pozitivní vliv na
danou ekonomiku,“ říká Lízal. Postupně se ale země podle něj
dostávají „k bodu zlomu“, tedy k určité hodnotě dluhu, při které
veřejné výdaje už spíše škodí. „Otázka ale je, zda jde o šedesát
nebo třeba sto procent HDP dané země,“ dodává člen bankovní
rady ČNB.

Vysoké oficiální i implicitní dluhy přitom podle něj doženou ve
středně dlouhém období i Česko. Výsledkem se pak stane vyšší míra
přerozdělování od pracujících lidem k nepracujícím, což povede
k růstu daní a požadavkům, aby byli pracovníci produktivnější.

Podobný názor zastává i děkan Národohospodářské fakulty VŠE
Miroslav Ševčík. „Většina zemí EU se teď nachází kdesi mezi Zagrebem
a Karlovacem, my za nimi velmi rychle spěcháme, jsme někde za hranicemi
Slovinska,“ říká o ekonomickém vývoji v unii pro Insider.

Zlatá léta se nevrátí

Důsledkem uvedené „cesty na východ“ nebude jen vyšší daňová
zátěž, ale také nižší výkonnost českého trhu v dalším desetiletí.
Růst HDP bude navíc velmi křehký a jakýkoliv šok může Česko poslat
zpět do recese.

„Určitě se vrátíme k růstu a budeme pokračovat v dohánění
Evropy. Takzvané zlaté období, které tuzemská ekonomika zažívala před
rokem 2008 a které se vyznačovalo růstem HDP a klesající mírou
nezaměstnanosti, se ale v následujících deseti letech opakovat nebude,“
varuje prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Podle něj česká ekonomika také stále doplácí na to, že dlouho byl
jejím jediným tahounem vývoz. Slabá domácí spotřeba, která začala
oživovat až v posledním roce, byla příčinou toho, že když tuzemský HDP
v letech 2010 a 2011 rostl, tak to bylo pomaleji než na Slovensku nebo
v Polsku.

Například v roce 2011 se český HDP zvýšil o 1,8 procenta,
slovenský o 3 procenta a polský o 4,5 procenta. Podle prezidenta
Hospodářské komory to bylo hlavně proto, že si Poláci brali v době krize
více úvěrů než Češi, což se poté projevilo ve vyšší spotřebě.
„Úvěry polských domácností rostly o 34 procent, zatímco u nás
přibližně o čtyři procenta,“ dodává Dlouhý.

Stejně tak podle něj české ekonomice uškodila aktivita vlády Petra
Nečase. „Ta se příliš dlouho držela toho, že v roce 2016 máme mít
vyrovnaný rozpočet. V době, kdy jsme čelili nové krizi, jsme měli tento
cíl mnohem rychleji opustit,“ myslí si ekonom.

ČTĚTE TAKÉ:

Mohlo by tě zajímat: