Diplom Richarda Gaža na obzoru

30. 6. 2008 | Petr Čermák | Rozhovory, Zprávy ze školy

Rektor VŠE Richard Hindls od konce zimy řeší problém, že Richard Gažo měl získat diplom nestandardní cestou. Podle jeho slov se blíží rozhodnutí, zda ze studenta Gaža bude bakalář. Problém kauzy vidí ve špatné komunikaci a rozhodnutí by prý nemělo Richarda Gaža poškodit.

Rektor VŠE Richard Hindls od konce zimy řeší problém, že Richard Gažo měl získat diplom nestandardní cestou. Podle jeho slov se blíží rozhodnutí, zda ze studenta Gaža bude bakalář. Problém kauzy vidí ve špatné komunikaci a rozhodnutí by prý nemělo Richarda Gaža poškodit.

Už jste kauzu vyřešil?
Ne, ale myslím, že jsem před jejím vyřešením. Kompletuji si teď ještě některá vyjádření.

Můžete naznačit směr?
Ne. To musím říct nejdřív těm, kterých se to týká. Z čistě formálního hlediska, opakuji: z formálního hlediska, se v této fázi už věc nejméně dotýká pana Gaža samotného. Jiná věc je, nakolik je procedura „náhradní“ zkoušky, která byla zvolena, správná, nakolik ne a nakolik to může znamenat precedens. Z toho by pan Gažo neměl mít žádné plus ani minus. Ať tak či onak, byl bych rád, aby z toho co nejdříve „vypadl“, protože teď je v celé záležitosti jaksi špatně zaparkovaný.

Ví Richard Gažo, co se děje? Informujete ho?
Já myslím, že ví dost. Ta věc se na škole poměrně hodně diskutovala. Nemám žádný důvod s panem Gažem nejednat či jednat. On sem může kdykoliv přijít a zeptat se, když bude chtít. To není problém mezi mnou a jím. On studuje na fakultě, tu vede děkan.

Jak jste se o problému dozvěděl?
Až ze stížnosti. Dozvěděl jsem se to při jejím vyřizování. Jinak jsem o té věci nevěděl. Musím převzít výsledky oddělení kontroly (OKIS) a s těmi pracuji.

Co byste řekl k postupu pana děkana Schwarze?
Já vidím vážný problém v komunikaci. Tam došlo k selhání. Děkan je vysoce svébytná osoba podle zákona a má ve výuce hodně pravomocí. Rektor naopak nemá v tomto skoro žádné. Mně spíše vadí, že tam vázla komunikace. Pokud se pan Gažo cítil dotčenou osobou díky událostem, které odstartovaly už někdy snad v roce 2003–04, a vedení fakulty mu chtělo pomoci, mělo na to plné právo. Ale mělo okamžitě jednat, podat stížnost, mělo někam jít. Pokud tedy hledalo řešení, mělo jej hledat nejprve ve spolupráci s ostatními aktéry. Od začátku oněch událostí kolem pana Gaža uplynuly již čtyři roky a to je hodně dlouhá doba na to, aby někdo začal jednat, aby se někdo ozval. Je to skoro neuvěřitelné, ale nic takového se nestalo a pak náhle začnou padat silná slova jako šikana apod. To dříve nikomu nevadilo? To o tom dříve nikdo nevěděl? Několik let? A vše se začne rázem vytahovat až tehdy, když si někdo stěžuje v souvislosti s udělením diplomu. Náhle všelijaká svědectví a důkazy – vše s několikaletým zpožděním? To je hodně zajímavý příběh, který vypovídá o tom, kdo jak v té kauze uvažuje. Na VŠE je dalších 18 tisíc studentů, z nichž někteří možná mohou rovněž říct, že jim z jejich pohledu někdo někdy ublížil. Je to o komunikaci, o ničem jiném. Lidé mají o věcech mluvit a že se tak nestalo, považuji za špatný signál. Místo jednání je tu náhle pachuť spáleniště. I já jsem se to dozvěděl čirou náhodou a teď se mě lidi na škole logicky vyptávají, zda nebyl záměr urovnat to vše tak trochu „po tmě“.

Bylo řešení děkana Schwarze protiprávní?
Pokud jde o právo, to je otázka pro soud, ne pro mě. Možná na tom nic protiprávního není, možná je, každý děkan se může rozhodnout, jak sám chce. Ale každopádně platí, že kdo má svá práva, má také svou odpovědnost.

Věc jste nechal projednat Akademickému senátu VŠE. Chtěl jste, aby Vám senát nějak pomohl?
Já jsem nechtěl, aby mi senát pomohl. Senát není rozhodčí sbor. Je to nejvyšší orgán školy a má plné právo být informován. Nese dokonce větší pravomoci než já. On studijní předpisy přijímá, já je jen navrhuji. Senát jsem považoval za povinnost informovat a neočekával jsem, že by mi nějak pomohl či nepomohl, já to musím vyřešit s lidmi, kterých se to týká. Nic víc, nic míň.

Takže ta čtyřhodinová debata byla zbytečná?
To určitě ne, debata v podobné věci nikdy není zbytečná. Byla tam snaha, aby se taková věc příště řešila jinak. Zamést to pod koberec umí každý. Možná je chyba v předpisech. Nakonec senát přijal usnesení, že by se mohlo něco změnit. Mně jde spíš o to, aby se postupovalo tradičním způsobem. Byl bych rád, aby to nějak přebolelo, aby se komunikace zlepšila a nebyl z toho do budoucna zárodek něčeho špatného, něčeho, co bychom mohli začít vnímat už dokonce jako nový standard.

Můžete být objektivní, když student Gažo otevřeně hlásil, že bude volit děkana Schwarze v poslední rektorské volbě? Stejně tak jste spolu v minulosti komunikovali ohledně situace na katedře matematiky, z čehož si odnesl slib, že pokud dotyčné vyučující nastoupí do doktorského programu, budou moci učit. Ten jste ale nesplnil.
Za prvé volby jsou volby. Já nikomu neberu, že mě volil či nevolil. To je umělá snaha to do toho zatáhnout, takové argumentaci přikládám jen manifestační význam. Volby nejsou mým viděním světa. Kdybych měl prizmatem voleb přistupovat k tomu, co musím denně rozhodovat, nemohl bych na škole dělat ani vrátného.
Mně ta stížnost naopak docela pomohla. Měl jsem zájem, aby se kvalifikační struktura na katedře matematiky zlepšila, a někteří se pak skutečně do doktorského studia přihlásili. A doufám, že u nich nezůstalo jen při přihlášce. Ale za kvalifikační strukturu zodpovídá vedoucí katedry. Ti lidé tam nějakým způsobem jsou. Já nemůžu chodit po katedrách a říkat: ty budeš učit a ty ne. Od toho je tam vedoucí katedry.

Měl by opakovat zkoušku z matematiky?
Není to jeho rozhodnutí. Zatím se třeba nepodařilo prokázat, zda všichni zkoušející u oné tolik diskutované bakalářky z matematiky měli vysokou školu, jeden z členů zkušební komise totiž dosud nedokázal nostrifikovat své vysokoškolské vzdělání, ač k tomu byl již opakovaně vyzván, a tudíž se na něho stále ještě nahlíží jako na středoškoláka. Jenže z pohledu pana Gaža je to úplně jinak. Když třeba Vy půjdete ke mně na zkoušku, taky se přece neptáte: „Pane Hindlsi, ukažte mi občanský průkaz“ a nebudete zjišťovat, jestli mám právo Vás zkoušet. Pokud vše student řekl svému proděkanovi pro pedagogiku, tak myslím, že dále to, jaká je komise, již starost pana Gaža opravdu nebyla. Měli spolu komunikovat třeba právě proděkani fakult, vždyť se znají. Mohli se sejít a říct si, „hele, nechte ho žít“. Jestli tam tedy vůbec něco bylo, je to tvrzení proti tvrzení. To se nestalo. Ale v nálezu OKIS jsou i některé další informace.

Může v této věci zasáhnout ministerstvo školství, na které podle všeho přišla anonymní stížnost?
Vysoké školy jsou relativně velmi akademicky svobodné. Já teď nemůžu změnit rozhodnutí, která padla ve studiu pana Gaža, protože nejsem zodpovědný za jeho studium. Za to odpovídá děkan. Když to nemůžu řešit já, že by to mohlo řešit ministerstvo … ? Nemyslím si, že má pravomoci. Ministerstvo školství dbá, zda se neporušuje zákon. Pokud se toto něčeho týká, tak studijního a zkušebního řádu. A studijní předpis je interní předpis, proto jsem informoval i Akademický senát VŠE.

Proč trvá rozhodování tak dlouho?
Je to složitý problém z hlediska předpisů školy i práva. Koneckonců Vy sám jste to slyšel na jednání senátu. Já nesu odpovědnost za formulaci a naplňování předpisů, proto jsem si vyžádal stanovisko od lidí i mimo školu. Oni to neudělají za týden. Rozhodnu tak, aby student Gažo nebyl poškozen díky některým nešťastným, svévolným či neobratným postojům ostatních zainteresovaných. Chci jednat s lidmi a nemám taky jenom to. Moje konečné slovo by mohlo padnout patrně během prázdnin.

Mohlo by tě zajímat:

• Nová děkanka Národohospodářské fakulty zvolena! Adéla Zubíková má před sebou velkou výzvu. Dokáže přinést kýženou změnu?
• Týdenní přehled akcí: Vychutnejte si open-air na Jižáku, piknik v Riegráčích nebo oslavu pražského metra!
• Přehled akcí: Zpříjemněte si závěr semestru. Čeká na vás Tinder Night i oživlý Stalin!