Editorial: Konec vysílání?
NázoryVzpomínáš tenkrát před léty začaly lítat rakety… Ne, tak dlouho ještě Studentský list nevychází. Nicméně svojí tradici již nepochybně (?) má a může se stát, že zanedlouho, to papírové, co teď držíte v ruce, tisknout přestaneme – viz vlevo uprostřed. Každopádně tento semestr jsme ještě určitě zde, a proto hodláme vysílat o to hlasitěji, ehm pardon, chci říct vydávat.
Vzpomínáš tenkrát před léty začaly lítat rakety… Ne, tak dlouho ještě Studentský list nevychází. Nicméně svojí tradici již nepochybně (?) má a může se stát, že zanedlouho, to papírové, co teď držíte v ruce, tisknout přestaneme – viz vlevo uprostřed. Každopádně tento semestr jsme ještě určitě zde, a proto hodláme vysílat o to hlasitěji, ehm pardon, chci říct vydávat.
Nemohu si ale odpustit poznámku-oslí můstek, že jsme tak trochu „cizinci ve vlastní škole“ a na Jarově budeme odstrčení asi jako bývali zahraniční studenti. Shodou okolností nebo snad temnou rukou osudu (?) jsme ještě před zjištěním o přestěhování naplánovali hlavní téma cizinců na škole – soustředíme se ovšem na ty, kteří studují normálně v češtině. I když normálně… Kolegyně v redakci mi vyprávěla, jak se takhle jeden „česky studující“ domlouval rukama nohama se studijní referentkou (nevím o tom, že by ony neuměly zdejší mateřštinu). A i já jsem se setkal s typy, jejichž čeština působila – diplomaticky řečeno – velmi nepřesvědčivě. Kapitolou sama pro sebe jsou Slováci, kteří tu Čechům zabírají místo – čert, aby spral tu mezivládní dohodu! (Doufám, že jemnou ironii v předešlé větě postřehli nejen ti bystřejší.)
Nicméně zbystřit by teď určitě měla zejména pánská část naší čtenářské obce, neboť v tomto čísle přinášíme rozhovor s Evou Čerešňákovou, první českou vicemiss (od Maláčové, ne od Zapletala). Pro ty, kteří mají jako já lehkou averzi k soutěžím krásy nabízím interview s Petrem Luňákem, jedním z bossů Komárkova impéria. Ale dost rozhovorů, přejděme do jiných vod. Třeba do těch kulturních, o kterých v editorialu obvykle nepíšeme.
Uvědomujete si vůbec, že podáváme poměrně komplexní servis, pokud jde o tuto oblast? Pravda, profesionálové nejsme, zejména pokud jde o divadlo, film a knihu, ale občas se pod těmito články objeví i pochvala. Jsme samozřejmě vděční i za konstruktivní připomínky, ale ocenění dobře odvedené práce podle mé osobní zkušenosti vydá aspoň za deset kritik. Pokud snad někomu přišel předešlý odstavec trochu samochvalný, doufám, že to nesmrdělo tolik. Protože vězte, že my na vás, čtenáře, nezapomínáme – třeba na upozornění na nevyhovující židle v Déčku. Přeji vám příjemné čtení našeho „vysílání“.
Nahrávání ...
