Editorial: Květen 2004

3. 5. 2004 | | Názory

Za normálních okolností zneužívám k veškeré své tvorbě hi-tech stroje v redakci Studentského listu. Po několika letech jsem si ale dnes opět zkusil vystát frontu na stařičký počítač v ještě starší budově u Winstona. Hladím unavenou myšičku po zádech na místech, kde její mladší kolegyně mívají rolovací kolečko, a mám smůlu. Není tam. Naštěstí ještě na editorialu není co rolovat, takže myšce odpouštím a nadále už ji hladím jen pro zlepšení nálady.

Holky a kluci!

Za normálních okolností zneužívám k veškeré své tvorbě hi-tech stroje v redakci Studentského listu. Po několika letech jsem si ale dnes opět zkusil vystát frontu na stařičký počítač v ještě starší budově u Winstona. Hladím unavenou myšičku po zádech na místech, kde její mladší kolegyně mívají rolovací kolečko, a mám smůlu. Není tam. Naštěstí ještě na editorialu není co rolovat, takže myšce odpouštím a nadále už ji hladím jen pro zlepšení nálady.

Lepší náladu vám snad přinese i květnové vydání našeho časopisu, poslední v tomto semestru. V tématu se tentokráte zabýváme sami sebou. Studentský list je tu s vámi již pět let, takže jsme si dovolili oslavit tuto událost malým self-promotion. Máme rádi cizí slova. Zpracování tématu je přesnou ukázkou toho, jak novinařina vypadat nemá. PR agenti by nás jistě brali všemi deseti. A samochvála prý smrdí, takže k nabělenému papíru raději své nosánky moc nepřibližujte. Mohlo by je to bolet! V rámci objektivity zde však musím zdůraznit, že Studentský list je bez legrace nejkvalitnějším akademickým periodikem na českém trhu. (Grafik mi zakázal psát smajlíky.) Neustále se vyvíjí, roste jeho obsah a roste i počet členů redakce. Dnes je jich něco málo přes třicet. A je asi přirozené, že odstředivá síla už v příštím semestru některé z nich z redakce vymrští. Všem odstředěným patří obrovské díky.

Můj osud bude podobný. Na šéfredaktorské křeslo v září usedne úplně jiné pozadí (musím říct, že mnohem zajímavější) a já mu držím palce. A všem ostatním ze svého okénka naposledy mávám (pápá!) a přeji další povedená léta se Studentským listem. Aspoň taková, jaká jsem si v něm užil já.

Milan Duda,
šéfredaktor

Mohlo by tě zajímat: