Byl to velmi zvláštní měsíc, a přitom začal tak klidně. Na jeho konci se zase dívám na naši školu trošku jinak. Co se vlastně stalo? Všechno to odstartoval káravý telefonát, po kterém následovalo několik zajímavých mailů.
Byl to velmi zvláštní měsíc, a přitom začal tak klidně. Na jeho konci se zase dívám na naši školu trošku jinak. Co se vlastně stalo? Všechno to odstartoval káravý telefonát, po kterém následovalo několik zajímavých mailů.
Brzy po vydání říjnového Studentského listu nám do redakce zavolala jedna studijní referentka. Dozvěděl jsem se, že jsme v článku o ISIS napsali nesmysl. Bohužel měla celkem pravdu. Za chybu se omlouváme. O ISIS a problémech s jeho zaváděním ale píšeme opět.
Kromě této záležitosti jsme obdrželi také dva další pozoruhodné emaily, které měly jednoho společného jmenovatele. Byla jím nálada a pracovní prostředí na škole. Pokud bych měl stručně vyjádřit, jaký z toho mám pocit, řekl bych, že na škole panuje jakýsi strach a „blbá nálada“.
Již jsem se několikrát setkal s tím, že jsem nebyl schopen získat nějakou informaci veřejně, že někteří zaměstnanci Vysoké školy ekonomické zde pracují či učí, ale přitom nejsou spokojeni s poměry. Na druhou stranu ale mají práci rádi a nechtějí o ni přijít, případně se bojí, že jinou nenajdou. Z toho důvodu pak píší anonymní maily, nebo nejsou ochotni o věci mluvit. Je sice hezké, že navenek máme nablýskanou Rajskou budovu, luxusní zasedací místnost rektora a odpočívadla ve Staré budově, ale poslední dobou ve mně převažuje dojem, že ač na první pohled pěkná, vevnitř trochu hnije. Cítím, že pro naši redakci bude zajímavým měsícem i listopad.
Přeji příjemné prožití podzimních dnů.
