Šarvátky ekonomických kateder VŠE na stránkách nejrůznějších periodik, včetně Studentského listu, se pomalu stávají populárním diskusním tématem v kuloárech této instituce, ale nejen tam. Ekonomové, ať už jsou to ti praktičtější nebo ti teoretičtější, totiž neustále o něco bojují. Bojují o knihy, o studenty,
o způsob výuky, o svou neochvějnou pravdu a kdo ví, o co ještě.
Šarvátky ekonomických kateder VŠE na stránkách nejrůznějších periodik, včetně Studentského listu, se pomalu stávají populárním diskusním tématem v kuloárech této instituce, ale nejen tam. Ekonomové, ať už jsou to ti praktičtější nebo ti teoretičtější, totiž neustále o něco bojují. Bojují o knihy, o studenty, o způsob výuky, o svou neochvějnou pravdu a kdo ví, o co ještě.
Člověk poměrů na VŠE znalý si asi dokáže určitý obrázek o napjaté situaci udělat sám, jelikož podobných ukázek idylických vztahů kateder se na této škole najde více. Žádná kauza se sice zatím nedočkala tak dokonalé mediální kampaně, jako tato, nicméně tamtamy někdy buší dostatečně i bez skřípotu pisálkova pera. Jak ale celou záležitost asi vidí osoba děním na této škole nedotčená?
Takový nezaujatý pozorovatel bude nejspíš krajně zmaten. VŠE je přece jedna škola. Jak se tedy může stát, že se v jejím rámci odehrávají rozpory tak velké, že si je tato instituce nedokáže uhlídat a vyřešit pod pokličkou? Jak je vůbec možné, že orgán ve věci kompetentní nedokáže rozhodnout, jakým způsobem se bude ekonomie vyučovat? Student, který má být této vědě teprve vyučován, přece nedokáže sám dopředu rozpoznat, který způsob je pro něj lepší. A proč se vůbec spor vede pavlačovým stylem na úrovni celostátních médií (zcela zbytečně) a ne kvalifikovanou akademickou debatou u kulatého stolu? Nezaujatý pozorovatel by si také mohl myslet, že ekonomie je pořád jenom ekonomie. Proč by se tedy oba styly výuky nemohly nějakým způsobem sjednotit?
Nezaujatý pozorovatel může být v podstatě kdokoliv. Může to ale být také potenciální student této instituce, kterého podivné taškařice této vysoké školy nakonec přesvědčí, že bude lepší studovat jinou školu v jiném městě. Co na tom? Nezaujatý pozorovatel bude možná jediný, který tak přemýšlí a škole asi v prváku chybět nebude. Ale třeba to mohl být dobrý student a takového je možná přece jen škoda, i kdyby se opravdu mělo jednat o případ ojedinělý.
