Prý se o zahraničních studentech na VŠE moc neví. Odkud se berou, proč si vybrali právě Prahu, kde se schovávají. Jaké to pro ně vlastně je, studovat a žít v cizí zemi, aniž by mluvili tamním jazykem. It’s time for a change.
Prý se o zahraničních studentech na VŠE moc neví. Odkud se berou, proč si vybrali právě Prahu, kde se schovávají. Jaké to pro ně vlastně je, studovat a žít v cizí zemi, aniž by mluvili tamním jazykem. It’s time for a change.
Někteří z nich přijíždějí do Čech hledat své kořeny, jiní Prahu již v minulosti navštívili a zamilovali si ji natolik, že se rozhodli strávit zde delší dobu. Některé sem přivedly zvěsti o dobrém a levném českém pivu. Důvodů je bezpočet, přinejmenším tolik, kolik je tady studentů. Pocházejí doslova ze všech koutů světa, i když víceméně vedoucí pozici si drží Američani. O to víc jsou jejich kolegové z Evropy a ostatních zemí vítaným „zpestřením“ obohacujícím jejich mezinárodní komunitu. O ní se někdy hovoří jak o komunitě „otevřených dveří“. Toto označení vzniklo proto, že na koleji Jarov B, kde zahraniční studenti bydlí, si ze všeho nejdřív všimnete otevřených dveří od pokojů. Tady se vaří večeře, tu se řeší program na večer, naproti se dělá společný projekt do školy. Podle slov jednoho z nich: zavřít dveře, když jste doma, je jako schovávat se před ostatními. Tato otevřenost, nezbytný předpoklad přežití v cizí zemi, se promítá v jejich interakci s okolím. Jsou přátelští, ochotní ke spolupráci a když se s nimi setkáte, cítíte, jak z nich vyřazuje pozitivní energie.
Proto je tak trochu škoda, že je kontakt mezi nimi a českými studenty omezený. Částečně je na vině jazyková bariéra, ze které do jisté míry pramení jejich separace. Na první pohled má český student šanci setkat se s nimi pouze, pokud má zapsaný některý z jejich kurzů (CEMS kurzy, kurzy začínající CEP či některé předměty ze skupiny CJA2) nebo pokud se o některého z nich stará v rámci Buddy Systemu. To ovšem není tak úplná pravda. Nejdůležitější je hlavně chuť poznávat nové lidi a ta trocha odvahy to uskutečnit. Příležitostí se najde vždycky dost, ať už to bude přes Buddy System, Contact Club či když se dáte do řeči na chodbě nebo si vyrobíte letáček v angličtině a někam je pozvete.
Tím se dostáváme k místu, kde leží zakopaný pes, jak s oblibou říkala moje učitelka dějepisu na střední škole. Jedná se o takový malý detail, zahraniční student hovořící svým rodným jazykem (angličtinou) na straně jedné, české prostředí na straně druhé. Tento nesoulad je zdánlivě vyřešen – na CESPu a zahraničním oddělení jsou ochotní pracovníci, starající se o organizační záležitosti, existují speciální kurzy vyučované v angličtině, budíci pomáhají s příjezdem a orientací v cizím prostředí a v díky Contact Clubu se mohou setkávat s českými studenty.
Situace je ale poněkud komplexnější. Proto až uvidíte někoho bezradně postávat v menze se slovníčkem v ruce, jak se snaží rozluštit tajemství šéfkuchaře, nabídněte mu svoji pomoc. Až se vás na koleji bude pokoušet zadržet vrátná, nevzdorujte, neboť po vás nechce nic jiného než pomoci s tlumočením z a do angličtiny. Až kolega vedle vás v počítačové studovně rezignovaně svěsí hlavu a tvář schová do svých dlaní, nejprve ho utěšte a dodejte mu odvahu nevzdávat to, když už se probojoval skrze nekonečné fronty, a pak mu pomozte zvítězit nad česky komunikujícími počítači.
Zkrátka přijměte naše zahraniční kolegy do svých řad, zapojte je do svých aktivit, přispějte k tomu, aby ty čtyři měsíce, které stráví v České republice, patřily k těm nejlepším v jejich životě.
