Pánové Rusnáku a Eibnere, berte prosím následující řádky jako reakci na váš článek „Jak udělat ze Slováků bezdomovce aneb konec Slováků v Čechách…“, uveřejněný v dubnovém vydání Studentského listu. Plně chápu vaše rozhořčení nad rozhodnutím AS VŠE. Zjevně vám však naprosto vůbec nedochází některé skutečnosti a souvislosti.
Pánové Rusnáku a Eibnere,
berte prosím následující řádky jako reakci na váš článek „Jak udělat ze Slováků bezdomovce aneb konec Slováků v Čechách…“, uveřejněný v dubnovém vydání Studentského listu.
Plně chápu vaše rozhořčení nad rozhodnutím AS VŠE: ztráta nároku na kolej, náhradní ubytování, větší dopad na rozpočet… pro studenta VŠ okolnost jistě nepříjemná a nezanedbatelná. Ve spoustě věcí se však hluboce mýlíte a budu velmi rád, když věnujete pár minut přečtení následujících bodů. Zjevně vám totiž naprosto vůbec nedochází některé skutečnosti a souvislosti.
1) Ve svém článku se nemýlíte ve všem, v něčem máte naopak naprostou pravdu, cituji: „Si Slovák, to jest cudzinec…“. Jak jistě víte lépe než já, Slovensko je od 1. ledna 1993 samostatný a svrchovaný stát a proto má občan SR na území ČR statut cizince.
2) „Študovať do ČR sme sa vybrali za istých stanovených podmienok, ktoré nám garantovali ubytovanie, stravu apod. na úrovni českých študentov. … Mohol si vedieť, že ti škola pred promóciami pripraví takéto prekvapenie? Prirodzene nemohol.“ Ujišťuji vás, že mohl. A především měl. Nebo jste si snad mysleli, že je normální, že studenti ze zahraničí mají stejné podmínky jako čeští studenti a že tyto podmínky budou trvat navždy? Nepřipadá vám divné, že žádosti o kolej tak velkého počtu Slováků, dojíždějících ze vzdálenosti minimálně 400 km, značně zvýšilo dojezdovou hranici, pod níž není na kolej nárok? A že kvůli tomu čeští studenti „přicházejí“ o kolej, ačkoli na ni mají jakožto domácí logicky větší právo, je podle vás rovněž v pořádku? Nebylo by možná od věci se trochu zamyslet nad tím, kdy je třeba se chovat jako doma a kdy jako host.
3) „Sorry, mal si študovať radšej na Slovensku.“ Možná se pletu, ale nesvědčí tak velký a neustále rostoucí počet slovenských studentů na VŠE o něčem? Například o tom, že kvalita VŠE bude zřejmě větší než kvalita slovenských škol obdobného zaměření? Nenapadlo vás, že byste si možnosti studovat v zahraničí měli vážit??? Sám jsem semestr v zahraničí studoval a nenamítal jsem nic proti tomu, že mě ubytování stálo měsíčně ekvivalent průměrné mzdy v ČR. Není to Správa účelových zařízení VŠE, ale vy, kdo by si měl „pozametať pred vlastným prahom“. Přestaňte se v ČR chovat povýšenecky a ohrnovat nos nad tím, že dostanete „náhradné ubytovanie na kraji mesta, ďaleko od školy“ a buďte rádi, že se vám o ubytování někdo postará a nemusíte je shánět sami. Sám jsem kolej nikdy nedostal, z vlastního výdělku při studiu si platím privát a jsem s tím smířený.
4) Za období existence Československa se Češi a Slováci stali vzájemně téměř bilingvní a proto si jazykově bez problémů rozumějí. Ne tak už generace, která společný stát nepamatuje. Jak již bylo řečeno, Slováků je na VŠE hodně a dáte mi jistě za pravdu, že mnoho z nich si hodlá najít v Praze zaměstnání. Proto bych uvítal, kdybyste se alespoň snažili komunikovat jazykem země, kde pobýváte (tím spíš, že čeština je pro vás nejlehčí cizí jazyk), zejména pak při výuce a na seminářích. (Nezapomínejte, že kolegové neslovanského původu, kteří se obdivuhodně naučili česky, vám při nejlepší vůli nemohou rozumět.) Fakt, že tak většina Slováků nečiní, je důkazem toho, že s vaším postojem ke studiu v zahraničí je cosi v nepořádku. Svědčí o tom i váš článek, který je, ač určen široké studentské i akademické veřejnosti na VŠE, psán slovensky.
Na tuto skutečnost jsem chtěl reagovat příkladným a pokorným způsobem a tento dopis, který není ani tolik určen komunitě slovenských studentů, jako spíše vám dvěma, pánové, napsat slovensky. Protože mám však k vašemu jazyku úctu a nechci jej prznit gramatickými chybami, kterých bych se jistě nejednou dopustil, omezím se na závěr jen na symbolické gesto:
Choďte do riti!
Viktor Němec
FMV, 5. ročník
