„Jezdili jsme po pláži na čtyřkolce a hledali želví hnízda,“ popisuje své léto dobrovolník Petr
Tuesday TalksHostem dnešního Tuesday Talks je Petr Vosátka, aktivní dobrovolník, který se dostal k organizovanému dobrovolnictví skrze svůj zájem o cizí jazyky. Působil jako dobrovolník v Čechách, Španělsku či v Mexiku, kde zachraňoval mořské želvy. V posledních letech vedl dobrovolnické projekty v Česku a také začal předávat své zkušenosti dalším dobrovolníkům jako lektor na předodjezdových školeních. Vystudoval Politologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Co tě přivedlo k dobrovolnictví?
Za prvé v tom byl zájem o cizí jazyk. Dobrovolnictví je jedna z možností, jak se jej naučit a to přímo od rodilých mluvčí. Za druhé je to dobrovolnická aktivita spojená se zajímavými tématy a pomocí druhým, při které dobrovolník tu příležitost naučit se jiný jazyk přímo oplácí vlastní prací. To se mi moc líbilo.
Proč je dobré jako student vyjet pomáhat?
Je to o zkušenostech, čím těžší situace zažiješ jako mladý člověk v neznámém, zahraničním prostředí, tím tě to posune dál a ostatní věci už pro tebe nebudou tak náročné. Dobrovolnictví tě taky naučí překonat sám sebe a můžeš díky němu získat kontakty po celém světě.
Je lepší jet sám, nebo s kamarády?
Záleží na tvé osobnosti. Pokud jsi velký introvert, můžeš jet ve dvou. Doporučil bych to ale jen na první výjezd. Ostatní účastníky workcampu, kteří na místo přijeli i třeba přes půl světa, prostředí i tamní kulturu nejlépe poznáš, když pojedeš sám. Je pak snazší se věnovat ostatním a být součástí širšího kolektivu skupiny.
Co tě dobrovolnictví naučilo, v čem tě posunulo?
Naučilo mě se víc dívat na věci z perspektivy druhých. Ne vše musí být za peníze. Ty pomůžeš někomu, on pomůže tobě. Postupně jsem se stal vedoucím dobrovolníkem a to mi dalo hrozně moc do pracovního i osobního života. I když jsi řadovým členem týmu, pomůže ti to lépe pochopit a vcítit se do kroků vedoucího. Do budoucna je to určitě hodnotná zkušenost a krok k tomu stát se jednou lídrem.
Jak si vybíráš workcamp a kam už ses podíval?
První kritéria mého výběru jsou jazyk zahraniční země a téma workcampu. V mém případě to je španělština a zájem o environmentální témata. Takto jsem se dostal do Španělska nebo Mexika, kde jsme zachraňovali mořské želvy. Tady v Čechách jsem si vybíral workcampy, které začínaly úplně nanovo, protože tam má člověk nejsvobodnější ruku a jsou nejzajímavější.
Můžeš mi víc přiblížit tvoji zkušenost se zachraňováním želv v Mexiku?
V noci jsme jezdili po pláži na čtyřkolce, hledali želví hnízda s cílem vyndat z nich vajíčka a přesídlit je do umělých hnízd na našem pozemku. Tam jsme je hlídali, aby je nikdo neukradl nebo nesnědl. Po vylíhnutí jsme želvičky při západu slunce pouštěli zpět do moře. Jinak ve Španělsku jsme bydleli ve vesničce o zhruba 300 obyvatelích nedaleko Salamancy blízko portugalských hranic, kde jsme se podíleli na renovaci dětského hřiště a péči o zeleň, protože tahle část Španělska je velmi suchá. Nastaly i příležitosti, kdy jsme si zahráli na dělníky. Postavili jsme z cihel menší boudu nebo cestu z kamínků. Mimoto jsme každý den pobývali s místními, po večerech hráli s dětmi fotbal a jeden celý den strávili v místních rodinách.
Jak se to projevilo na tvé španělštině? Sneslo by to srovnání s jazykovým kurzem?
Pro mě to bylo úžasný. Většina skupiny byla přímo ze Španělska, takže se mluvilo španělsky pořád. Kvůli španělsky nemluvícím mezinárodním dobrovolníkům se to muselo korigovat, ta příležitost tady ale každopádně byla a já ji s nadšením využíval a dost jsem se rozmluvil. Když jedete na workcamp do zahraničí, často si platíte jen dopravu, ale i ta se občas proplácí, a relativně nízký účastnický poplatek. Finančně je to zcela jiná liga než běžný jazykový kurz.
Kam všude se dá jako dobrovolník podívat?
V databázi workcampů dobrovolnické organizace INEX SDA jsou nyní dostupné desítky workcampů konající se v Evropě, Asii, Africe či Americe. Nyní je nejvyšší čas podat si přihlášku, takže pokud má někdo z vašich čtenářů zájem, doporučuji s ní neotálet.
Foto: Webové stránky INEX, SDA
Mohlo by tě zajímat:
- Do sesterstva vezmeme i chlapce, ale poslední slovo má vždy žena. Je to příprava na klasický život, říká Ilona Syrová, předsedkyně Alfa Fí
- Halyna Kovalenko: Cesta k vlastnímu podnikání začíná v AIESECu
- Kateřina Legnerová: Pracovat při studiu ano, ale ne za každou cenu