Vyučující Daniel Váňa označil ve
spotu České televize protesty zhruba stovky studentů a pedagogů
Národohospodářské fakulty za manipulativní. Následně na internetu
publikoval dokument, kde vyjmenovává osm znaků takovýchto kampaní, podle
nichž mají být současné nepokoje manipulací. Na to ovšem zareagovala
opozice, která tytéž „důkazy“ použila pro politiku vedení fakulty.
Celý Váňův dokument je k dispozici ZDE.
Vyučující, který se podle svých slov již deset let zabývá analýzou
médií, upozorňuje například na načasování nebo
archetypální emoce.
V případě této kauzy podle něj nespokojená skupina použila dva
archetypy. Jednak „Davida a Goliáše“ – mocný děkan šikanuje
bezmocné učitele, kteří neudělali nic jiného, než že se nechtějí
podřídit jeho autoritativní „vládě“. Dále pak archetyp „zničené
budoucnosti“. „ Z fakulty odejdou všichni schopní učitelé a my,
současní studenti, buď dostudujeme nekvalitně, nebo nedostudujeme vůbec,“
vysvětluje Váňa.
Kromě toho ukazuje na „zástupné nebo nekonkrétní cíle“- aktivisté
podle něj chtějí naoko „pouze“ přimět děkana k jiné komunikaci a
stylu řízení. „Fakticky si ale připravují atmosféru buď pro jeho
impeachment nebo pro volbu příštího děkana v řádném termínu,“ píše
analytik.
Stejně tak vyzdvihuje „zdání spontaneity“ a začíná definicí:
„Manipulativní kampaně musí působit dojmem spontánní reakce veřejnosti
a to přesto, že tato veřejnost je vždy aktivizována několika předem
instruovanými inspirátory ve vlastních řadách.“
Kdo tedy manipuluje?
Na jeho výčet reagoval ještě ten den vyučující Pavel Chalupníček,
který aplikoval všech osm znaků na chování druhé strany. Celý text je
k přečtení ZDE Pak
by se podle něj v kampani vyskytoval třeba archetyp „závist“.
Svůj názor má i na výše zmíněné „zdání spontaneity“. Zatímco
protest byl podle něj spontánní akcí lidí, kteří se zorganizovali přes
Facebook a sami si vytvořili transparenty a další materiály, „plakáty
protistrany byly hromadně vytištěny na děkanátě a distribuovány
podřízenými M. Ševčíka,“ tvrdí vyučující.
Dále upozorňuje například na „posun významů“ – kdy jsou
některé účelově marginalizované, nebo naopak zveličované. Jako příklad
uvádí, že 170 osob, které do poloviny října vyjádřily nespokojenost se
současným stavem na fakultě, bylo prezentováno jako „zanedbatelné
množství“.
Zdroj fotografie: Česká televize
Čtěte také:
