Volba nového rektora patří bezesporu na naší škole k jedné z nejvýznamnějších událostí těchto dnů. S nástupem nového rektora do funkce započne od 1. února 2006 také nová etapa v rozvoji Vysoké školy ekonomické v Praze. S velkým zájmem jsem sledovala prezentace jednotlivých kandidátů. Z mého pohledu jsou vážnými uchazeči pouze dva.
Volba nového rektora patří bezesporu na naší škole k jedné z nejvýznamnějších událostí těchto dnů. S nástupem nového rektora do funkce započne od 1. února 2006 také nová etapa v rozvoji Vysoké školy ekonomické v Praze.
S velkým zájmem jsem sledovala prezentace jednotlivých kandidátů. Z mého pohledu jsou vážnými uchazeči pouze dva. Nemohu považovat za vážného kandidáta ani toho, komu chybí přirozený cit pro zásady etického jednání, ani toho, kdo má sice schopnost vidět detail, jeho pohled však trpí nedostatkem nadhledu a velkorysosti.
Přála bych naší alma mater, aby nový rektor byl osobností, která přinese nové myšlenky a podněty pro rozvoj školy, která však bude současně připravena navázat a dále rozvíjet to, co se podařilo v uplynulém období vytvořit.
Volba rektora oprávněně přitahuje velkou pozornost akademické obce i médií. Je jen málo těch, kteří si uvědomují, že vnitřní atmosféra školy, její postavení mezi ostatními institucemi vysokoškolského vzdělání a vědecko výzkumného rozvoje nezáleží jen na rektorovi. Kvalita studijních programů či kvalita vědeckovýzkumné práce je plně v kompetenci i odpovědnosti fakult. Významnou měrou proto záleží i na osobnostech děkanů. Rektor také nemůže přijmout prakticky žádné závažné rozhodnutí bez souhlasu akademického senátu. To je správné, je tak zajištěno uplatnění akademické samosprávy vysokých škol. Záleží však hodně na tom, kdo stojí v čele senátu. Přála bych svému nástupci, aby akademický senát, se kterým bude spolupracovat, byl veden skutečnou osobností.
Jakou budoucnost bych přála naší škole a zejména studentům v nadcházejících letech?
Celý článek naleznete v listopadovém vydání Studentského listu, které vyjde v pondělí 14. listopadu.
