Kolik jazyků znáš, tolikrát jsi ekonom

20. 11. 2006 | | Zprávy ze školy

Učitelé cizích jazyků vybavují studenty cennou devizou pro jejich budoucí kariérní rozvoj. Ať už se absolvent uchytí ve vystudovaném oboru, nebo někde úplně jinde, vystudovaný jazyk se mu nejspíš bude hodit. Studenti si to většinou uvědomují a jazykové kurzy vyhledávají. Zástupci největších jazykových kateder se shodují, že prostoru pro výuku není mnoho.

Učitelé cizích jazyků vybavují studenty cennou devizou pro jejich budoucí kariérní rozvoj. Ať už se absolvent uchytí ve vystudovaném oboru, nebo někde úplně jinde, vystudovaný jazyk se mu nejspíš bude hodit. Studenti si to většinou uvědomují a jazykové kurzy vyhledávají. Zástupci největších jazykových kateder se shodují, že prostoru pro výuku není mnoho.

Angličtina je evergreen

Některý z kurzů angličtiny studuje každý semestr přibližně 5 500 studentů. Podle odhadů vedoucí katedry angličtiny doc. Mileny Bočánkové studuje angličtinu jako svůj první jazyk asi 75 % studentů VŠE. Takový objem povinné výuky nedovoluje katedře vypsat tolik konverzací a volitelných kurzů, kolik by si přála. V současnosti běží jen jediný volitelný kurz. „Z kapacitních důvodů katedra v zimě další kurzy vypsat nemohla,“ říká Bočánková.

V letním semestru by se to ale mělo změnit. Studenti se podle Bočánkové mohou těšit kurzy zaměřené na angličtinu v managementu, financích či marketingu, anglickou gramatiku i na oblíbený překladatelsko-tlumočnický kurz.

Názor studentů na výuku učitele angličtiny zajímá. „Díváme se na zveřejněné reference na Borci, je to užitečný počin. Když nebereme v úvahu ukřivděné či útočné reakce studentů, dává nám Borec dobrou zpětnou vazbu,“ říká zástupkyně vedoucí katedry angličtiny Alena Češková.
Povinná ekonomická angličtina se nyní učí podle přepracované knížky „New English for Economists“. Oproti původní verzi obsahuje učebnice více gramatiky, které se studentům občas nedostávalo u bakalářských zkoušek. Ty se nicméně pomalu stávají hudbou minulosti. V ECTS je nahrazuje zkouška z hlavního jazyka po čtvrtém a z vedlejšího jazyka po druhém semestru výuky. Dosud není jasné, jaký charakter zkouška z angličtiny bude mít. Zvažuje se, zda bude zadávána centrálně (tedy určitá obdoba současné „bakalářky“), nebo bude ponechána na vyučujícím posledního kurzu.

Němčinu spíš jako druhý jazyk

Při přechodu na ECTS přešla katedra německého jazyka také na zcela nové učebnice. „Nový učební materiál vyhovuje podstatně více našemu záměru umožnit studentům skládat mezinárodně uznávané zkoušky, díky kterým budou moci bezproblémově studovat na vysokých školách v zahraničí,“ říká zástupce vedoucího katedry němčiny Jan Vápeník. Problémy s přechodem na ECTS jsou podle něj převážně organizačního charakteru. „Celkový objem jazykové dotace zůstává v ECTS téměř stejný – to znamená malý,“ říká Vápeník ve shodě se svými kolegy z ostatních jazykových kateder.

„Počet studentů němčiny se nemění, patrný je pouze přesun z prvního na druhý jazyk,“ říká o trendech zájmu o němčinu Vápeník. Názor studentů na úroveň výuky má u vedení katedry němčiny velkou váhu. „Feedback získáváme jednak z dotazníkových akcí, které si učitelé pořádají sami po ukončení semestru, a také z ohlasů na serveru Borec,“ vysvětluje Jan Vápeník. Stejně jako jeho kolegyně Vlasta Hlavičková z katedry románských jazyků se setkává i s absolventy školy. Ti se ke svým „jazykářům“ rádi vracejí.

Jak informujeme v článku „Nárohospodáři mají jiné přijímačky“ , který na iLISTu co nevidět vydáme, budou národohospodáři místo klasických přijímaček z jazyka a matematiky skládat Národní srovnávací zkoušky firmy Scio. Ty neobsahují žádnou jazykovou zkoušku, což by podle Vápeníka mohlo vést ke zhoršení nástupních znalostí budoucích studentů a oboustranným problémům.

Na románské jazyky nezbývají kredity

Měřeno počtem studentů je katedra románských jazyků největší české pracoviště svého druhu. Vyučuje španělštinu, francouzštinu, italštinu a portugalštinu. První dva jazyky jsou dlouhodobě nejoblíbenější, podle vedoucí katedry doc. Vlasty Hlavičkové na španělštinu přes 1400 a francouzštinu přes 1300 studentů. Studenti italštiny se počítají ve stovkách, portugalštiny v desítkách. „I tak je ale svým rozsahem výuka portugalštiny na naše poměry nevídaná – jinde mají dva tři studenty, mi jich máme třeba šedesát,“ dodává Hlavičková.

„Málo kdo si vezme některý z románských jazyků proto, že ho studuje už od základní školy a tak už to v něm nějak doklepe. Většinou tady studenti s románským jazykem začínají a nadchnou se pro něj,“ připomíná Hlavičková. Tím více ji mrzí, že v jejich studijních plánech nezbývá na románské jazyky mnoho prostoru a situace se v ECTS ještě zhoršuje. „My tu prostě jsme, chceme učit. Na druhé straně za mnou chodí studenti, že už nemají kredity, a prosí, ať je v kurzu nechám sedět,“ říká Hlavičková. Nabídka i poptávka by byla, setkat se ale nemohou.

Vlasta Hlavičková se strachuje i o budoucnost vedlejších specializací, které její katedra zajišťuje. Dříve totiž bylo možno výuku vedlejší specializace rozložit do čtyř semestrů, v ECTS se striktně trvá na vystudování celé „vedlejšky“ v jednom semestru. To ovšem pro výuku jazyka podle Hlavičkové není právě vhodné. Její názor potvrzují i reakce prvních zájemců. „Poté, co jsem jim vysvětlila, jak bude studium organizováno, couvli.“

Za další chronický problém školy, který nevyřešila ani Rajská budova, považuje Hlavičková nedostatek prostoru. „Často je o naše předměty takový zájem, že bychom naplnili třeba tři kurzy v tu dobu. Rádi bychom je otevřeli, ale není možné takříkajíc získat dveře. Skoro na jakýkoli náš požadavek slyšíme, že na to není prostor,“ říká Hlavičková. Škole navrhuje rázné řešení: „V areálu na Žižkově jsou ještě další dvě budovy, které škole nepatří. Proč je nekoupí a neudělá ze Žižkova skutečné univerzitní městečko, kde bude dost prostoru pro výuku a aktivity studentů?“

A co takhle něco z exotičtějšího soudku?

Na VŠE lze studovat i jazyky jako je arabština nebo čínština. „Pod křídlo“ je vzala katedra angličtiny. Čínštinu vyučuje Martin Kříž, se kterým Studentský list přinesl v říjnu minulého roku rozhovor.

„Zájem studentů o čínštinu je obrovský,“ říká Kříž. Úvodní kurzy těchto méně častých jazyků nejsou vypisovány každý semestr. V tomto semestru se učí ZC čínštiny a ZB arabštiny. Do kurzu ZA čínštiny se tak zapíšete nejdříve v přespříštím semestru.

Mohlo by tě zajímat: