Může centrální banka za deflaci?

Může centrální banka za deflaci?

Deflace je většinou ekonomů považována za jev negativní. Z této většiny vyjímám krajní liberály, kteří deflaci hodnotí pozitivně. Podle nich zvyšuje bohatství jednotlivců a prosperitu společnosti. To je úsudek mylný. Jejich domněnky vůbec nezahrnují nepružnost nákladových položek směrem dolů. Zatímco firmám klesají zisky, jejich náklady zůstávají stejné.

Deflace je většinou ekonomů považována za jev negativní. Z této většiny vyjímám krajní liberály, kteří deflaci hodnotí pozitivně. Podle nich zvyšuje bohatství jednotlivců a prosperitu společnosti. To je úsudek mylný. Jejich domněnky vůbec nezahrnují nepružnost nákladových položek směrem dolů. Zatímco firmám klesají zisky, jejich náklady (mzdy, dlouhodobé kontrakty na materiál apod.) zůstávají stejné. V neprospěch deflace dále hovoří zamrzání úvěrové aktivity, kdy nominální úrok dosahuje záporných hodnot, jestliže je deflace větší než úrok reálný. Empirickými výzkumy bylo zjištěno, že hospodářský růst je největší v období mírné inflace, zatímco vysoká inflace a deflace hospodářský růst brzdí.

Česká republika zažila nepatrnou deflaci několik po sobě jdoucích měsíců. Za tento stav bývá často kritizována Česká národní banka, která zodpovídá za měnovou politiku. ČNB je vytýkáno podstřelení inflačního cíle a neefektivita repo operací, kdy centrální banka stahuje přebytečnou likviditu od komerčních bank a platí jim za to (náklady za rok 2003 se odhadují na 10 mld. Kč). Většina kritiků však vychází z předpokladu, že ČNB plně kontroluje výši peněžní zásoby, tedy že tvorba peněz je stoprocentně endogenní.

Já se naopak domnívám, že centrální banka vývoj měnových agregátů zcela pod kontrolou nemá, nicméně si to nepřiznává (i když Jan Frait, člen bankovní rady, tuto možnost nedávno částečně připustil). Vývoj peněžní zásoby je závislý na poptávce po penězích a nikoliv na vůli centrálních bankéřů. Přesněji, je závislý na ochotě komerčních bank a jiných finančních zprostředkovatelů peníze půjčovat. Tato ochota se nyní v ČR snižuje ze dvou hlavních důvodů:

  1. Banky umisťují své prostředky do státních dluhopisů.
  2. Banky si ukládají průměrně 500 mld. Kč denně u ČNB v rámci repo tendrů. Tyto prostředky jsou úročeny repo sazbou, která v současnosti činí 2 %.

Analogicky to bude vypadat s odstraněním deflace:

  1. Je třeba snižovat schodky státního rozpočtu, na čemž se díky reformě veřejných financí snad začne pracovat.
  2. Centrální banka bude muset změnit nástroje své politiky. To bude vyžadovat čas a politickou vůli. Jako krátkodobé řešení by připadalo v úvahu drastické snížení úrokových sazeb. Tak by komerční banky z 500 mld. Kč přebytečné likvidity nezískaly 10 mld., ale mnohem méně, což by je demotivovalo držet u ČNB přebytečnou likviditu.

Z dlouhodobého hlediska by se však měla změnit celá koncepce měnové politiky. Např. Petr Mach (ředitel Centra pro ekonomiku a politiku) navrhuje „přejít ke standardní monetaristické politice řízení peněžní zásoby.“ Tato politika se ukázala v 80. letech, kdy ji praktikoval Fed, jako nevyhovující. Jednak je rychlost oběhu peněz nestabilní, což monetaristé nepředpokládali, jednak je tvorba peněz z větší části endogenní, tj. nezávislá na rozhodnutí centrální banky. K tomu mají komerční banky tendenci vyhýbat se regulaci různými inovacemi. Možnou cestu změny měnové politiky bych spíše viděl v posílení pravomocí ČNB nejen vůči komerčním bankám, ale i ostatním finančním zprostředkovatelům.

Jakub Haas

člen Centra pro sociálně-tržní ekonomiku

Diskuze

Jak anonymně přispívat do diskuze? Stačí zaškrtnout "Chci zveřejnnit jako host" a vyplnit náhodné jméno a e-mail

Mohlo by vás zajímat

9f540da5-1bf8-4d65-b133-d0550ace1767

Z Love Islandu na vrchol: Influencer monitor ukázal nový trend

Ikonický influencer, symbol mladé generace, Karel Kovář alias Kovy byl sesazen z prvního místa Influencer monitoru, který pravidelně od roku 2019 vydává Centrum pro marketingový výzkum a strategický marketing působící na Fakultě podnikohospodářské (FPH) na Vysoké škole ekonomické (VŠE). Rok 2024 totiž ovládla devatenáctiletá Domi Alagia. V minulém roce přitom nefigurovala ani v první patnáctce....

1583752051616

Adam Vološin: Na cestu na kole z Porta do Prahy mě namotivovala moje nadřízená

Adam Vološin je studentem magisterského stupně programu Management na Fakultě podnikohospodářské. V rozhovoru nám povyprávěl nejen o své činnosti v Klubu cestovatelů VŠE nebo o práci v Procter & Gamble. Adamovou velkou vášní je také cyklistika a před několika měsíci přejel na kole trasu z Porta až do Prahy. Dozvíte se, co si na této...

Míla dobrej

Míla Vach: VŠE byla snad sedmá škola, kam jsem se hlásil, nikde mě nechtěli

Ještě stále studentský tajemník Fakulty informatiky a statistiky (FIS), dlouholetý člen spolku 4FIS i motivovaný pracant pro značku Red Bull. To vše je Míla Vach, diplomant na oboru Kognitivní informatika. Dá se říct, že pomalu není „Fisáka”, který by ho neznal a Míla si svojí veselou povahou i neutichající aktivitou vytvořil jistým způsobem kult osobnosti....

20 let v EU

Reportáž z Pražského hradu: Jakým překážkám Evropská unie dnes čelí a kam povedou její další kroky

V úterních dopoledních hodinách v prostorách Španělského sálu Pražského hradu probíhala diskuze o aktuální i budoucí podobě Evropské unie (EU), možnosti jejího rozšíření a výzvách, kterým společně členské státy čelí. Ranní program konference s názvem 20 let Česka v EU: Vize pro rozšířenou Evropu otevřel proslov předsedy vlády České republiky (ČR) Petra Fialy. Na akci...