Štěpán Müller působil ve funkci rektora na VŠE v letech 1991 až
1994. Oceňuje pokrok školy v zapojení do mezinárodní spolupráce, za
negativní trend naopak považuje stálé navyšování počtu studentů.
Myslíte si, že se vývoj VŠE ubírá správným
směrem?
Z mého pohledu si VŠE udržuje pozici špičkové ekonomické univerzity
v naší republice a pokud bychom ji měli hodnotit, pak především ve
srovnání s podobnými školami v zahraničí.
Co byste vyzdvihl jako největší úspěchy a
pokroky VŠE?
Za úspěch považuji její zapojení do mezinárodních vzdělávacích
struktur a celkovou internacionalizaci. V té oblasti se udělalo velmi mnoho a
jsem hrdý na to, že jsem kdysi stál u zrodu prvního studijního programu na
VŠE, vyučovaného v angličtině. V té době se také přebudovaly bývalé
laboratoře katedry technologie v přízemí staré budovy na první
počítačové studovny a VŠE tehdy byla v čele elektronizace
vysokých škol.
Počet přijímaných studentů roste, avšak hranice přijetí
klesají. Považujete to za správné? Nesnižuje se tím
úroveň školy?
Na tuto otázku odpovím zcela jednoduše a jednoznačně: neustálé
navyšování počtu studentů za správné nepovažuji a úroveň školy se
tím nepochybně snižuje. To je bohužel asi všechno, co s tím mohu já
i kdokoli z vedení školy dělat. Jde o objektivní tlak okolností, kdy
neustálé navyšování počtů studentů na vysokých školách je téměř
fetišem, kterým se zaklínají poměřovatelé údajné „zaostalosti“ ve
vzdělání, neboť počty vysokoškoláků u nás stále ještě nedosáhly
procentních údajů ve vyspělých státech.
Myslíte si, že se liší absolvent VŠE, který školu dokončil
například před patnácti lety, a absolvent současný?
Myslím si, že kvalita znalostí a schopnost jich využívat je spíše
individuální záležitost, tedy že záleží spíše na každém jednotlivci
než jen na škole samotné. Kvalitní učitelé totiž byli na VŠE i dříve
a jsou tam i nyní; na výuku však (stejně jako na tango) musí být dva.
V ideálním případě to je dobrý učitel a po poznání dychtící
student.
